Vláda s návrhem nesouhlasila. Poukazovala například na to, že by se propadl výběr spotřební daně. Podle vlády je i pravděpodobné, že snížení daně by využili prodejci, aby si doplnili své marže.
Zástupce předkladatelů Milan Urban řekl, že jde o malou novelu s velkými pozitivními dopady na ekonomiku. Řekl také, že zatímco podle statistiky mýtného sice na českém území přibývá kamionů, ale objem tankování nafty ubývá. "Principem této novely není populismus, principem je podívat se na to zdravým a selským rozumem," uvedl.
Návrh na snížení daně podpořili i poslanci VV. Vládní koalice však podpořila návrh poslance ODS Radima Fialy na zamítnutí předlohy.
"Zdražení pohonných hmot je natolik neúnosné, že je vzhledem k požadavku optimálního příjmu pro státní rozpočet kontraproduktivní," uvedli předkladatelé v důvodové zprávě. Odvolávají se na odborné analýzy, podle nichž by po snížení daně vzrostl prodej pohonných hmot o 23 procent. Stát by tak podle nich vybral na daních tři až pět miliard korun navíc.
V současnosti je v Česku daň z minerálních olejů u motorové nafty 10,95 Kč za litr, u benzinů s obsahem olova do 0,013 g/l činí tato daň 12,84 Kč za litr a u benzinů s obsahem olova přes 0,013 g/l 13,71 Kč za litr. Na pohonné hmoty je dále uvalena daň z přidané hodnoty 20 procent.
Pohonné hmoty letos rekordně zdražovaly. Benzin v dubnu v některých krajích stál více než 38 Kč/l. Nyní pohonné hmoty zlevnily díky nižším cenám ropy, odborníci ale další zdražování v budoucnu nevylučují. Cenami pohonných hmot se bude ve středu zabývat i vláda.