Výše důchodu vypočítavaného v letošním roce závisí na příjmech, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění, v letech 1986 až 2011. Rovněž výši důchodu ovlivňuje získaný počet let pojištění. Vyššího důchodu tedy dosáhneme, když budeme mít vyšší příjmy a získáme více let pojištění.
Jak si zjistím osobní vyměřovací základ?
Základním vstupním údajem pro výpočet důchodu v roce 2012 je osobní vyměřovací základ. Naším osobním vyměřovacím základem je naše průměrná měsíční mzda (od roku 1986 do roku 2011) v současné hodnotě. Dřívější příjmy jsou násobeny koeficientem zohledňujícím inflaci. Příjmy v jednotlivých letech tak ovlivňují výši důchodu přibližně stejně.
V případě, že jsme měli příjmy po celý život přibližně na stejné úrovni, tak můžeme zjednodušeně za náš osobní vyměřovací základ považovat hrubou mzdu z poslední výplaty. Musí však být dodržena podmínka, že jsme měli po celý život příjmy přibližně na stejné úrovni a i tak se bude jednat o orientační údaj.
Co znamená redukce důchodu?
Při výpočtu důchodu se jednotlivé příjmy započítavají jinak, důvodem je nastavení redukčních hranic. Vlivem nastavení redukčních pásem je tedy výpočet důchodu v Česku poměrně rovnostářský. Občané s nižšími příjmy mají vysoký důchod v porovnání s dosahovaným příjmem a občané s vyššími příjmy mají nízký důchod v porovnání s dosahovaným příjmem. Obdobně to funguje ve většině západoevropských zemí, rozdíl je však nižší. Při výpočtu důchodu je zohledněn nejenom princip zásluhovosti, ale rovněž princip solidarity.
Osobní vyměřovací základ v první redukční hranici (do 11 061 Kč) se započítávají plně, ve druhé redukční (od 11 061 Kč do 29 159 Kč) se započítává osobní vyměřovací z 28 %, ve třetí redukční hranici (od 29 159 do 100 548 Kč) se započítává z 16 % a osobní vyměřovací základ (nad 100 548 Kč) se započítává z 8 %.
Jaký důchod chcete?
V přiložené tabulce si vypočítáme, jak vysoký osobní vyměřovací základ musí občan mít, aby dosáhl na požadovaný důchod. Zohledníme rovněž dobu pojištění.
Jak vysoký průměrný příjem je nutné mít, pro jednotlivý důchod?
(za roky 1986 – 2011)
Důchod | 37 let pojištění | 39 let pojištění | 41 let pojištění | 43 let pojištění |
---|---|---|---|---|
7 000 Kč | 8 523 Kč | 8 085 Kč | 7 691 Kč | 7 333 Kč |
8 000 Kč | 10 324 Kč | 9 795 Kč | 9 317 Kč | 8 884 Kč |
9 000 Kč | 14 865 Kč | 12 644 Kč | 10 943 Kč | 10 434 Kč |
10 000 Kč | 21 300 Kč | 18 749 Kč | 16 447 Kč | 14 359 Kč |
11 000 Kč | 27 735 Kč | 24 854 Kč | 22 254 Kč | 19 896 Kč |
12 000 Kč | 37 925 Kč | 32 306 Kč | 28 061 Kč | 25 433 Kč |
14 000 Kč | 60 447 Kč | 53 673 Kč | 47 560 Kč | 42 016 Kč |
16 000 Kč | 82 970 Kč | 75 041 Kč | 67 885 Kč | 61 395 Kč |
18 000 Kč | 110 440 Kč | 96 408 Kč | 88 210 Kč | 80 775 Kč |
20 000 Kč | 155 485 Kč | 135 007 Kč | 116 526 Kč | 100 155 Kč |
Zdroj: Vlastní výpočty autora
Důchod ve výši 14 000 Kč? Velmi obtížně
Jak vidíme z tabulky, na důchod ve výši 14 tisíc Kč je již velmi obtížné dosáhnout. A pro naprostou většinu občanů nedosažitelné. Při 41 letech pojištění je nutné mít průměrný měsíční příjem 47 560 Kč. Každá tisícovka důchodu navíc nad důchod 10 tisíc Kč výrazně zvyšuje nároky na výdělek v produktivním životě.
Vlastní spoření a investování je pro občany s vyššími příjmy naprosto nezbytné. Čím vyšší příjmy v produktivním životě, tím více klesá odchodem do důchodu životní úroveň. Již při mírně nadprůměrných příjmech je propad životní úrovně citelný.