Jaký musím mít příjem na „vysněný“ důchod?

16.08.2012 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


perex-img Zdroj: Finance.cz

Každý z nás by chtěl co nejvyšší důchod. Vypočítejme si, jaký musíme mít příjem na námi požadovaný důchod. Vlivem redukce při výpočtu důchodu znamená každá tisícovka důchodu navíc nad průměrný důchod výrazně vyšší příjmy. Podívejme se na praktické příklady.

Výše důchodu vypočítavaného v letošním roce závisí na příjmech, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění, v letech 1986 až 2011. Rovněž výši důchodu ovlivňuje získaný počet let pojištění. Vyššího důchodu tedy dosáhneme, když budeme mít vyšší příjmy a získáme více let pojištění.

Jak si zjistím osobní vyměřovací základ?

Základním vstupním údajem pro výpočet důchodu v roce 2012 je osobní vyměřovací základ. Naším osobním vyměřovacím základem je naše průměrná měsíční mzda (od roku 1986 do roku 2011) v současné hodnotě. Dřívější příjmy jsou násobeny koeficientem zohledňujícím inflaci. Příjmy v jednotlivých letech tak ovlivňují výši důchodu přibližně stejně.

V případě, že jsme měli příjmy po celý život přibližně na stejné úrovni, tak můžeme zjednodušeně za náš osobní vyměřovací základ považovat hrubou mzdu z poslední výplaty. Musí však být dodržena podmínka, že jsme měli po celý život příjmy přibližně na stejné úrovni a i tak se bude jednat o orientační údaj.

Co znamená redukce důchodu?

Při výpočtu důchodu se jednotlivé příjmy započítavají jinak, důvodem je nastavení redukčních hranic. Vlivem nastavení redukčních pásem je tedy výpočet důchodu v Česku poměrně rovnostářský. Občané s nižšími příjmy mají vysoký důchod v porovnání s dosahovaným příjmem a občané s vyššími příjmy mají nízký důchod v porovnání s dosahovaným příjmem. Obdobně to funguje ve většině západoevropských zemí, rozdíl je však nižší. Při výpočtu důchodu je zohledněn nejenom princip zásluhovosti, ale rovněž princip solidarity.

Osobní vyměřovací základ v první redukční hranici (do 11 061 Kč) se započítávají plně, ve druhé redukční (od 11 061 Kč do 29 159 Kč) se započítává osobní vyměřovací z 28 %, ve třetí redukční hranici (od 29 159 do 100 548 Kč) se započítává z 16 % a osobní vyměřovací základ (nad 100 548 Kč) se započítává z 8 %.

Jaký důchod chcete?

V přiložené tabulce si vypočítáme, jak vysoký osobní vyměřovací základ musí občan mít, aby dosáhl na požadovaný důchod. Zohledníme rovněž dobu pojištění.

Jak vysoký průměrný příjem je nutné mít, pro jednotlivý důchod?
(za roky 1986 – 2011)

Důchod 37 let pojištění 39 let pojištění 41 let pojištění 43 let pojištění
7 000 Kč 8 523 Kč 8 085 Kč 7 691 Kč 7 333 Kč
8 000 Kč 10 324 Kč 9 795 Kč 9 317 Kč 8 884 Kč
9 000 Kč 14 865 Kč 12 644 Kč 10 943 Kč 10 434 Kč
10 000 Kč 21 300 Kč 18 749 Kč 16 447 Kč 14 359 Kč
11 000 Kč 27 735 Kč 24 854 Kč 22 254 Kč 19 896 Kč
12 000 Kč 37 925 Kč 32 306 Kč 28 061 Kč 25 433 Kč
14 000 Kč 60 447 Kč 53 673 Kč 47 560 Kč 42 016 Kč
16 000 Kč 82 970 Kč 75 041 Kč 67 885 Kč 61 395 Kč
18 000 Kč 110 440 Kč 96 408 Kč 88 210 Kč 80 775 Kč
20 000 Kč 155 485 Kč 135 007 Kč 116 526 Kč 100 155 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty autora

Důchod ve výši 14 000 Kč? Velmi obtížně

Jak vidíme z tabulky, na důchod ve výši 14 tisíc Kč je již velmi obtížné dosáhnout. A pro naprostou většinu občanů nedosažitelné. Při 41 letech pojištění je nutné mít průměrný měsíční příjem 47 560 Kč. Každá tisícovka důchodu navíc nad důchod 10 tisíc Kč výrazně zvyšuje nároky na výdělek v produktivním životě.

Vlastní spoření a investování je pro občany s vyššími příjmy naprosto nezbytné. Čím vyšší příjmy v produktivním životě, tím více klesá odchodem do důchodu životní úroveň. Již při mírně nadprůměrných příjmech je propad životní úrovně citelný.

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY