Mzda reálně klesla již ve čtvrtém čtvrtletí loni i v prvním čtvrtletí letos. V letošním prvním čtvrtletí průměrná mzda v Česku vzrostla nominálně meziročně o 845 korun na 24.126 Kč. Proti stejnému loňskému období tak byla vyšší o 3,6 procenta. Reálně, po odečtení inflace, se ale mzda snížila o desetinu procenta.
Analytik Komerční banky Jiří Škop ale upozornil, že vývoj mezd prvním čtvrtletí byl ovlivněn jednorázovými faktory, zejména bonusy v automobilovém sektoru. "Dynamika nominálních mezd se tak ve druhém čtvrtletí vrací na úroveň, která odpovídá současné pozici ekonomiky v rámci cyklu," uvedl Škop. Ve druhém čtvrtletí počítá s nominálním růstem průměrné mzdy o 2,3 procenta, tedy s reálným poklesem o 1,1 procenta.
"Průměrná mzda se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšila o 1,8 procenta na 24.520 Kč. Vzhledem k tomu, že průměrná inflace ve spotřebitelských cenách činila ve stejném období 3,4 procenta, došlo k reálnému meziročnímu poklesu průměrné mzdy o 1,5 procenta," uvedl například hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Za pomalým růstem mezd stojí šetření mzdových nákladů ve státní správě i firemním sektoru. "A právě mzdový vývoj je hlavní příčina chřadnoucí domácí poptávky," dodal.
Celkově se průměrná mzda podle analytika ČSOB Petra Dufka snižuje, protože mzdy nedokážou kompenzovat letošní, na české poměry vysokou inflaci. "To má samozřejmě dopad na chování spotřebitelů a jejich očekávání," uvedl.
Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška průměrná mzda nominálně stoupla ve druhém čtvrtletí o 2,8 procenta. "Reálná mzda tedy klesla meziročně o 0,6 procenta. Třetí čtvrtletí zaznamenává asi obdobný vývoj. Teprve ve čtvrtém kvartálu může dojít ke stabilizaci kupní síly domácností díky poklesu inflace," uvedl.
Nejoptimističtěji vidí z oslovených analytiků vývoj průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí analytik Raiffeisenbank Michla Brožka, podle kterého činil růst průměrné mzdy 3,3 procenta. Po odečtení inflace by to podle něj znamenalo praktickou stagnaci mezd.