Spotřeba plynu v ČR klesá. Šetříme peněženky a zvyšujeme energetickou bezpečnost

Letos v zimě již podruhé přišlo z východu varování, když Rusko oznámilo, že snižuje dodávky plynu. Důvodem bylo mrazivé počasí, které Rusko ochromilo a stálo za zvýšenou poptávkou po plynu. Gazprom tehdy rozhodl, že přednostně ukojí tuzemské zákazníky. Evropská unie i Česká plynárenská unie domácnosti a podniky uklidňovaly: zásoby plynu jsou dostačující, mrznout nebudete.

Rusko má největší zásoby zemního plynu na světě a jistě by bylo schopné pokrýt poptávku, pokud by nebylo omezeno rychlostí, kterou může plyn z podzemních zásobníků čerpat. Ačkoli odběratelé v praxi nepocítili žádné omezení (vařiče vařily a topení topilo), znovu jsme okusili nepříjemnou pachuť energetické závislosti.

Čtěte také

• Ceny vytápění 2013: Náklady může zvednout povinná výměna kotle
• Jak změnit dodavatele a ušetřit tisíce korun ročně?
• Ceny plynu před topnou sezónou: Kde je nejlevnější?

Podíl plynu na energetickém mixu by měl v Evropě stoupat. A s tímto zdrojem počítá také česká Státní energetická koncepce (plynná paliva by měla do roku 2040 pokrývat asi 20 procent spotřeby). Díky rostoucí spotřebě plynu by měl dovoz této komodity z Ruska do Evropy stoupnout až na 80 procent. Je zřejmé, že v takovém případě by zároveň narostla energetická závislost Evropy na Rusku.

Mělo by jít ale pouze o přechodné období, v němž by plyn sehrál roli krátkodobého zdroje, jenž vykryje období přechodu z fosilních na obnovitelné zdroje. Evropa totiž zároveň bojuje za snižování emisí skleníkových plynů a dává si velmi ambiciózní cíle – osekat emise o 80 až 90 procent oproti stavu v roce 1990.

Úspory snižují energetickou závislost

Přiznejme si to – dokud doma topíme, je nám jedno, ze kterého zdroje plyn pochází, a nad energetickou bezpečností státu se nijak nepozastavujeme. Přesto k ní nevědomky přispíváme. Vyšší ceny plynu a mírnější zima přispěly ke snížení spotřeby plynu. A čím méně plynu potřebujeme, tím méně závislí na jeho dovozu jsme.

Podle údajů České plynárenské unie klesla spotřeba za období leden – červen 2012 o 0,7 procenta oproti stejnému období v minulém roce. Hlavní roli sehrála teplejší zima (teplota byla o 0,3 °C vyšší než loni). Ačkoli nejde o velké číslo, je tento údaj pozitivní. „Spotřeba plynu v Česku za posledních pět let mírně klesá. Jednak české domácnosti snižují spotřebu a projevuje se i zateplování domů a jiné úspory jako třeba zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů,“ uvedl Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie.

Zachrání nás břidlicový plyn?

Před nějakým časem se v energetice objevila nová naděje – břidlicový plyn. Jeho těžba je sice zatím na počátku (těží se zejména ve Spojených státech), ale odborníci mu dávají celkem velké šance na úspěch. Aktuálně jsou asi největším problémem vysoké náklady na těžbu – zejména v prvním roce zahájení těžby. Podle některých odborníků ale klesají po prvním roce náklady na těžbu až o 70 procent. Nicméně peníze jsou stále to, co rozhoduje. „Dokud bude břidlicový plyn v Evropě dražší než ruský zemní plyn, zákazník bude vždy raději kupovat ten konvenční,“ sdělil Oldřich Petržilka.

Výhodou břidlicového plynu je naopak ekologická zátěž, která je zhruba dvanáctkrát menší než při těžbě uhlí. Pozitivně vypadají také odhady zásob břidlicového plynu. Podle Energetické informační agentury může být ve východní Evropě ukryto přes 7 bilionů metrů krychlových břidlicového plynu.

Největší zásoby (5,2 bilionů metrů krychlových) má Polsko, pro které je závislost na ruských dodávkách plynu nepříjemná i z toho důvodu, že nemá tak dobře rozvinuté podzemní zásobníky jako Česká republika. (Do tuzemských zásobníků plynu se vejde asi třetina roční spotřeby a do tří let bychom podle České plynárenské unie měli být schopni uskladnit až polovinu celkové roční spotřeby plynu.)

Stop břidlicovému plynu?

Těžba břidlicového plynu v České republice je zatím ve hvězdách. Aktuálně ministerstvo životního prostředí navrhuje nepovolit průzkumy pro těžbu břidlicového plynu až do 30. června 2014.

„Současná legislativní úprava podle našeho názoru neposkytuje dostatečné právní zajištění celého procesu průzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů plynu novými technologickými postupy. Proto je potřebné analyzovat současný právní rámec stanovování průzkumných území, průzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu a navrhnout právní úpravy tak, aby reflektovaly aktuálně používané technologie a jejich vliv na životní prostředí,“ zdůvodnil svůj návrh ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Břidlicový plyn se v současné době těží zejména v USA, které tak posilují svoji energetickou nezávislost. Zbývá proto více plynu pro Evropu a má to ještě jeden pozitivní efekt – snižuje se cena plynu na spotových trzích.