Sněmovna nepřehlasovala Senát a neschválila zvýšení DPH

Návrh dnešním dnem definitivně skončil svoji legislativní pouť. Pokud by parlament do konce roku žádnou jinou změnu sazby DPH neschválil, pak se od příštího roku obě sazby sjednotí na úrovni 17,5 procenta. Vláda však chce co nejdříve předložit totožný návrh, který by sazby posunul na navrhovaných 14 a 21 procent.

"Neschválení daňového balíčku je ekonomicky krajně nežádoucím krokem, a to ve více ohledech," soudí ekonom Pavel Sobíšek z UniCredit Bank. Ztíží to podle něj situaci podnikatelům, kteří budou další dva měsíce zůstávat v nejistotě, zda a jak se daňový systém od příštího roku změní. Závažné je podle něj také riziko rozpočtového provizoria v příštím roce. "Beze změn rozpočtového balíčku nemůže být státní rozpočet schválen v předpokládané podobě a změna podoby rozpočtu, i kdyby na ni zbyl čas, by znamenala zvýšení jeho schodku," upozornil.

Poslanec Radim Vysloužil (LIDEM, dříve VV) varoval, že pokud Sněmovna balíček neschválí, pak kvůli sjednocení sazeb na 17,5 procenta zdraží zboží, které občané denně nakupují. "Asi každý z nás nekupuje třikrát týdně televizi, která by mohla být v důsledku jednotné sazby levnější," uvedl v tiskovém prohlášení.

Také Martin Diviš ze společnosti PricewaterhouseCoopers soudí, že zvýšení sazby DPH u všech potravin o 3,5 bodu přinese další tlak na zvyšování cen. Současně s tím se podle něj se na základě minulých zkušeností nedá očekávat, že by snížení základní sazby z 20 procent na 17,5 procenta přineslo výrazné zlevnění zboží pro konečné spotřebitele.

Zvýšení DPH od příštího roku na 15 a 21 procent mělo vládě podle předpokladů vynést navíc 16,3 miliardy korun v roce 2013, v následujícím roce 18,3 miliardy a v roce 2015 dokonce 19,2 miliardy korun navíc. Solidární sedmiprocentní daňová přirážka pro lidi s příjmy nad zhruba 100.000 korun měsíčně měla státnímu rozpočtu přinést v příštím roce navíc 1,5 miliardy korun.

Návrh počítal i se zrušením stropů pro odvody na zdravotním pojištění a zrušením základní daňové slevy pro pracující důchodce. Od zrušení této slevy si ministerstvo financí slibovalo jen v příštím roce dvě miliardy navíc.

Zemědělci měli podle návrhu přijít o tzv. zelenou naftu, tedy o vratku části spotřební daně z nafty. Pro příští rok měla klesnout ze 60 na 40 procent a od roku 2014 zcela zaniknout. Daň z převodu nemovitostí měla vzrůst z nynějších tří na čtyři procenta. Omezit se měly i výdajové paušály živnostníků.