Španělsko zvažuje žádost o pomoc, podá ji jen v krajním případě

"Zvažujeme možnost požádat o druhou finanční pomoc, abychom pokryli nadměrné náklady na financování dluhu," řekl Navarro. Španělsko už v létě požádalo své partnery v eurozóně o 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu Kč) na pomoc bankovnímu sektoru. Madrid ale předpokládá, že celá částka nebude nutná, jako reálné se jeví čerpání zhruba 40 až 50 miliard eur.

Navarro upozorňuje na vývoj takzvaného "spreadu", tedy rozdílu ve výnosech mezi španělskými státními dluhopisy a srovnatelnými cennými papíry Německa. To je v eurozóně považováno za nejspolehlivějšího dlužníka a podle ceny jeho dluhopisů se srovnávají i ostatní.

Výnos desetiletých státních dluhopisů Španělska se v posledních dnech pohybuje kolem 5,8 procenta. To je výše, kterou je země podle velvyslance schopna nějaký čas akceptovat. Madrid tedy v současné době není pod žádným velkým tlakem, aby si musel žádost o pomoc podávat okamžitě. To se ale může změnit, pokud se výnosy dlouho nesníží, anebo pokud by naopak ještě vzrostly.

"Náklady na obsluhu dluhu jsou vysoké," přiznává Navarro. "Pokud to bude nezbytné, požádáme o finanční pomoc. Španělská vláda neříká, že to udělá, učinila by to ale ve chvíli, kdy uzná, že je to absolutně nezbytné," sdělil velvyslanec postoj své vlády.

Španělsko musí za celý letošní rok prodat státní dluhopisy za zhruba 186 miliard eur (asi 4,6 bilionu Kč), aby umořilo splatné závazky. Většinu už má prodanou a minimálně do konce letošního roku by nemělo mít se splácením dluhu problém. Potíže by ale mohly nastat hned na začátku příštího roku, neboť Španělsko patrně nesplní původní cíl snižování deficitu.

Výpadek daní a nutnost podpořit zadlužené autonomní oblasti si příští rok velmi pravděpodobně vyžádají ještě vyšší finanční nároky než letos. Pokud by Španělsko chtělo finanční pomoc čerpat, muselo by se nejprve obrátit na Evropskou centrální banku (ECB) s žádostí a přijmout podmínky, které jsou s poskytnutím pomoci spojené. Přesné podmínky by byly předmětem jednání mezi španělskou vládou a ECB.

"Španělská vláda tedy s podáním žádosti neváhá. Pouze zvažuje, zda je to nutné. A pokud to bude nutné, tak za jakých podmínek. Přínos takového kroku by musel být větší, než náklady, které by nám s přijetím té finanční pomoci vznikly," vysvětlil Navarro, a odmítl tak časté komentáře, podle nichž jeho země stále není schopna se rozhodnout.

Španělsko má čtvrtou největší ekonomiku v eurozóně, žádost o finanční pomoc by tedy záchranné mechanizmy eurozóny zatížila mnohem víc, než žádost Řecka, Irska a Portugalska. Španělé ale odmítají, že případná mezinárodní finanční pomoc by znamenala záchranu celé ekonomiku, jako je tomu například v případě Řecka. "Tam je třeba změnit celou ekonomiku, zatímco my už jsme potřebné změny udělali dřív," dodal velvyslanec.