15 let starý kotel novým požadavkům nevyhoví. Pokuta 20 000 korun

V našem interview jsme se na tuto problematiku ptali Vladimíra Stupavského, předsedy Klastru Česká peleta.

V září vstoupila v platnost novela zákona o ochraně ovzduší, která zavádí požadavky na vyšší emisní třídy u kotlů. Ty by měly být účinnější a ekologičtější. Co si pod těmito termíny má představit běžná domácnost? Kolik je možné s novými kotli ušetřit?

Každý výrobek je nějak ohodnocován a porovnáván s ostatními. U kotlů na tuhá paliva jsou vyhodnocovány jejich základní parametry, jako je účinnost, bezpečnost, efektivita, tvorba škodlivých emisí, apod. Toto hodnocení určují legislativně zakotvené emisní třídy kotlů. Těch nyní česká legislativa zná pět. Je to ale obráceně, nežli ve škole – čím vyšší číslo, tím lepší. Z novely zákona o ochraně ovzduší vyplývá, že se musíme pomalu rozloučit s těmi nejhoršími kotli na tuhá paliva, tedy s třídami kotlů 1 a 2. To jsou nejčastěji odhořívací nebo prohořívací kotle s ručním přikládáním a nízkou účinností, které laicky řečeno čmoudí a znečišťují naše okolí nejvíce.

Nové efektivní kotle vyšších tříd sice pořídíme zpočátku s vyšší vstupní investicí, ale při provozu se budou chovat hospodárněji, tedy budou nám spotřebovávat méně paliva a budou komfortní co do obsluhy, takže nám ušetří čas.

Při přechodu např. z plynu na dřevní pelety ušetří běžná domácnost cca třetinu provozních nákladů. Stejně to bude vycházet i při přechodu z vytápění elektrokotlem, při přechodu z topného oleje bych hovořil až o 40% úspoře. To vše v režimu bezoblačného vytápění.

Jiná situace je u manuálního vytápění, kdy musíme chodit přikládat. Zde požadavkům novely zákona o ochraně ovzduší vyhoví např. dřevozplynovací kotle. Úsporu bych zde odhadl asi na 20 % oproti topení černým uhlím nebo koksem, hnědé uhlí zatím vychází podobně. U uhlí si je však třeba uvědomit, že u tohoto neekologického druhu paliva je naplánováno razantní zvýšení daní – ekologické a spotřební. Takže jeho cena se bude v příštích letech skokově zvyšovat.

Jak se zákon promítne do běžného života na českém venkově? Vezměme v úvahu domácnost, která vytápí dům patnáct let starým kotlem na uhlí nebo na dřevo. Na co se musí připravit? Jaké povinnosti zákon zavádí?

Zákon by měl především napravit situaci, kdy jeden nepřizpůsobivý občan je svým jednáním schopen zamořit půl vesnice. Do nevyhovujících kotlů 1. a 2. emisní třídy je totiž možno přikládat i odpady a nevyhovující či zakázaná paliva. To u moderních kotlů s automatickým přikládáním nelze nebo je to velmi složité.

Lidé se musí připravit na to, že budou mít od 1. 1. 2017 povinnost na základě požadavku obecního úřadu s rozšířenou působností předložit revizi kotle. Zde bude mimo jiné označena emisní třída kotle. Pokud ji nepředloží, bude jim hrozit pokuta až 20 000 korun. První revize je povinná do 31. 12. 2016. Revize na plynové kotle jsou povinné již dnes. Novela zavádí změnu v tom, že revize jsou povinné nově i pro kotle na tuhá paliva. Odhadovaná cena za 1 revizi bude cca 1 500 korun. Součástí revize by mělo být i seřízení kotle, což může v řadě případů zvýšit účinnost zařízení. Revize budou povinné jednou za dva roky.

U zmíněné domácnosti provozující 15 let starý kotel bych odhadl, že tento kotel zpřísněným požadavků nevyhoví. Bude tedy nutná jeho výměna za modernější zdroj vytápění. Kolika domácností se opatření, jež novela zákona zavádí, dotknou?

Podle údajů z posledního sčítání lidu se novela dotkne cca 650 000 domácností v ČR. Odhaduje se, že dnes přibližně půl milionu domácností používá do budoucna nevyhovující kotle z 1. nebo 2. třídy podle ČSN EN 303-5 a pouze dalších cca 150 000 domácností má kotle z 3. nebo vyšší třídy, tedy v budoucnu vyhovujících.

Jaké sankce budou domácnostem za porušení novely zákona o ochraně ovzduší hrozit? Kdo bude kontrolu kotlů v domácnostech provádět?

Sankce jsou již stanoveny. Je třeba počítat s pokutou 20 000 korun za to, když zákazník nepředloží po 1. 1. 2017 revizi svého kotle a pokutou 50 000 korun od 1. 9. 2022, pokud se při revizi prokáže, že kotel nesplňuje parametry alespoň 3. třídy. A dále pokutou 50 000 korun za to, pokud bude v kotli používat paliva, které jsou zakázána (především odpady, uhelné kaly apod.).

Novela zákona ukládá povinnost předložit revizi kotelny obecnímu úřadu, pokud si to vyžádá. Tam, kde budou obecní úřady požadovat po občanech předložení revizí, občané ze zákona budou muset revize předložit sami. Žádný úředník nebude muset do kotelny chodit a ústavní právo na soukromí tak nebude nijak narušeno. Je to systém, který dobře funguje u plynových kotlů nebo komínů a funguje dobře i v řadě zemí v zahraničí (například v Německu).

K tomu ještě mimo znění zákona dodávám, že revize budou potřebné například i pro pojišťovny. Na kotle nesplňující zákonem definované parametry nebo kotle bez revizí nebude nárok při uplatnění případných pojistných plnění z požáru nemovitosti a jiných případů.

Zákon české domácnosti směřuje k tomu, aby instalovaly ekologické a ekonomické kotle. Myslí ale také na kontrolu toho, čím v nich budou lidé topit? Cena topiva neustále roste a není výjimkou, že lidé doma topí „čím se dá“.

Kontrolovat v případě jednoduchého prohořívacího kotle, čím se v něm skutečně vytápělo, je dost složité. Zpětně spíše nemožné. Všichni dobře víme, že do takového kotle můžeme hodit lopatu uhlí, dřevěné poleno, lakované prkno, botu i PET lahev. A to musí skončit. Lidé však mají na výběr spoustu alternativ: moderní elektrokotle, tepelná čerpadla, solární systémy, kondenzační plynové kotle, dřevozplynující kotle nebo automatické kotle na pelety.

Pro každý dům je výhodnější něco jiného. Tam kde je nevýhodný solární systém, můžu použít peletový kotel. Když řeším nízkoenergetický dům a potřeba tepla mi vyjde velice nízká, proč zde naopak neinstalovat elektrokotel? I drahá elektřina mě nebude tolik bolet, když jí budu odebírat minimální množství. Je to prostě různé…

Cena topiva roste, o tom není pochyb. U každého paliva ale zásadně jinou rychlostí. Podívejme se do nedávné historie: Cena zemního plynu vzrostla během posledních deseti let asi o 70 %, u elektřiny asi o 40 %, u dřevních pelet jen o 12 %. Čím to je? Cena pelet není navázána na ropný průmysl ale na stavebnictví. A stavět domy, řezat trámy a prkna se bude stále a za podobné náklady.

Jaké typy kotlů zákon povoluje? Podle čeho by je měly domácnosti vybírat, aby zvolily kvalitu a kotle byly zároveň dostupné?

Dnes je možno prodávat kotle splňující parametry 1. až 5. emisní třídu podle ČSN EN 303-5. Ročně se v posledních pěti letech v ČR prodávalo cca 40 000 kotlů na tuhá paliva a z toho cca 75 % jsou kotle z do budoucna nevyhovující 1. nebo 2. třídy.

Od 1. 1. 2014 bude povoleno prodávat kotle pouze 3. třídy a vyšší. Tedy do dvou let bude zákaz prodeje cca 75 % dnes prodávaných kotlů. Na uvedené opatření dokáže většina výrobců pružně zareagovat. Od 1. 1. 2018 bude povoleno prodávat kotle pouze 4. třídy a vyšší.

Parametry 4. a 5. třídy pohodlně splní prakticky všechny kvalitní automatické kotle na pelety a i řada dřevozplynujících kotlů. Parametry 4. třídy dnes nesplní většina výrobců kotlů na uhlí, odhaduji, že pouze jeden až dva čeští výrobci by se mohly do těchto přísných parametrů vejít, bude to však „o prsa“. Předpokládá se, že z trhu mohou zcela zmizet kotle na uhlí s ručním přikládáním.

Novela povede zcela jistě k prodeji výrazně provozně hospodárnějších kotlů. U dnes prodávaných kotlů stačí dosáhnout účinnost 55 %, aby bylo možno je legálně prodávat. Kotle z 3. třídy musí mít minimální účinnost 73 % a kotle ze 4. třídy budou muset mít minimální účinnost 82 %.

Nové kotle nebudou jen účinnější, ale také budou vypouštět řádově méně emisí. Například běžné kotle na uhlí z 1. třídy (dnes nejvíce prodávané i používané v domácnostech) emitují CO běžně na úrovni okolo 9 tisíc mg/m3. Kotle ze 4. třídy budou moci emitovat maximálně CO na úrovni 1 tisíce mg/m3.

Emisní třída kotle musí být uvedena v technické dokumentaci nebo na štítku kotle. Zařazení do emisní třídy určuje k tomu oprávněná zkušebna. Výrobce nebo prodejce kotlů je toto oprávněn mít vyřízeno a nabízet výrobek v souladu s platnou legislativou v dané zemi.

Splňují kritéria daná novelou zákona kotle na pelety, které jsou pro české domácnosti stále relativně novinkou?

Ale prosím pěkně, jakoupak novinkou? Těchto kotlů je u nás v provozu přes 12 000 a další přibývají. Jen v České republice se výrobě peletových kotlů věnuje asi 10 firem, další desítky firem fungují všude po světě. České firmy peletové kotle úspěšně vyvážejí i do zahraničí. U některých firem dokonce export převyšuje 2/3 celkové výroby a roční produkce dosahuje několika tisíců vyrobených kotlů.

Pokud by chtěla domácnost vyměnit starý kotel na uhlí za kotel na pelety, kolik si musí připravit peněz? Chystají se nějaké dotace, které by domácnostem s financováním ekologických zdrojů vytápění pomohly?

Cena za běžné kotle z 1. nebo 2. třídy (do budoucna nevyhovující) se pohybuje mezi 20 až 25 000 korun. Cena za zplyňovací kotle na kusové dřevo splňující parametry 3. i 4. třídy se pohybuje od 35 000 korun. Cena automatických kotlů na pelety splňující parametry 3. a vyšší třídy se pohybuje od 60 tisíc korun a výše.

S dotacemi je to v našem státě velmi bolestné. Dlouhodobě se jedná o tom, že se ze SFŽP stane „zelená banka“, která bude občanům půjčovat na pořízení nových technologií. U dotací není dnes dostatek informací o tom, co a jak by mohlo být do budoucna podporováno. Není jisté, že nějaké dotace na nové kotle budou. Je ale pravděpodobné, že by SFŽP měl do budoucna peníze půjčovat. Nebude se jednat o nevratnou dotaci, ale o nějaký typ zvýhodněné půjčky.

Také je pravděpodobné, že z případného pokračování Zelené úsporám budou především hrazeny výpadky v příjmech státního rozpočtu, úspory v průmyslu nebo úpravy administrativních budov. Je potřeba si to otevřeně říci, že Zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ze kterého by byla další Zelená úsporám případně financována, podle nových pravidel s domácnostmi spíše nepočítá.

Nemusí to ale zase tolik vadit, trh se alespoň narovná, nebude docházet k rozkolísanosti prodejů tepelné techniky díky obdobím stop stavu, kdy nefunguje nějaká dotace, na kterou všichni čekají. Dodávám, že nejspíše marně. Nákup peletového kotle je chytrým řešením i bez dotací.