Politická nejistota spolu se zhoršující se perspektivou veřejných financí podle něj významně zvýšila rizikovost této investice pro ING jako investora i pro její klienty. "Pokud bychom se zapojili do druhého pilíře, vystavili bychom se příliš velkému riziku v podobě ztráty důvěry klientů, poškození investice akcionáře a dobrého jména ING, a takové riziko nejsme schopni ani ochotni podstoupit," uvedl Rusnok, který je zároveň prezidentem Asociace penzijní fondů.
Licenci umožňující účast ve druhém pilíři důchodové reformy vedle ING dostaly také PF České spořitelny, ČSOB PF Stabilita, PF České pojišťovny, PF Komerční banky, Aegon PF, Generali, Allianz a Raiffeisenbank. Ta je mezi nimi jediná, která zatím neposkytovala penzijní připojištění. Není ale jisté, zda se všechny do druhého pilíře zapojí.
Nové fondy na rozdíl od těch současných už nebudou ručit za to, že případný prodělek nesníží úspory klienta, nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Nabídnou ale také odvážnější investiční strategie s vidinou možného vyššího zhodnocení.
Zatím však není jasné, jestli stát druhý pilíř vůbec spustí. Prezident Václav Klaus totiž nedávno vrátil Sněmovně návrh zákona, který je součástí doprovodné legislativy spojené s touto částí důchodové reformy. Není zřejmé, jestli dá vládní koalice ve Sněmovně dohromady dost hlasů na to, aby prezidentské veto přehlasovala. Hlavním důvodem změny fungování penzijních fondů je požadavek na účetní oddělení majetku účastníků penzijního připojištění od majetku akcionářů fondů.
Transformované doplňkové penzijní spoření, tedy takzvaný třetí pilíř, ING PF svým klientům nabízet bude. Na trhu penzijního připojištění působí od roku 1995. Spravuje peníze zhruba 390.000 klientů. Je členem finanční skupiny ING Group, která je z hlediska tržní kapitalizace jednou z největších finančních skupin v Evropě.