Vztahy mezi lidmi nejsou ideální a možná ani nikdy nebudou. Problematické se mohou jevit rodinné rozpory, které si přeje následně řešit rodič i ve vztahu k majetkových vztahům vůči svým potomkům. Vydědění představuje jistě velmi intenzivní právní institut řešení rodinných problémů, avšak zákon stanovuje přípustné důvody pro učinění tohoto úkonu.
Čtěte také
Důvody pro uplatnění vydědění
Zákon stanovuje čtyři důvody pro uplatnění vydědění vůči potomkům. Zůstavitel je oprávněn vydědit potomka:
-
V rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech.
Pod jiným závažným případem si můžeme představit situaci po živelné pohromě, kdy potomek má reálnou možnost poskytnout pomoc zůstaviteli, kterému dům a veškeré prostředky odnesla povodeň, avšak tuto pomoc neposkytnul. Podmínkou je taktéž, že zůstavitel by takovou pomoc neodmítnul. -
O zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl.
Neprojevování opravdového zájmu dle judikatury Nejvyššího soudu může náležet jak v nezájmu potomka ve vztahu k zůstaviteli, tak přílišného aktivnímu chování, kterým se však trvale překračují zásady společenské slušnosti. -
Byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku.
Podmínkou jest pravomocný trestní rozsudek pro úmyslný trestný čin, nikoliv tedy nedbalostní trestný čin. Uložený trest dle výroku odsuzujícího rozhodnutí v délce nejméně jednoho roku. -
Trvale vede nezřízený život.
Tento důvod jistě není lehké definovat v současném dynamickém stavu naší společnosti, kdy společenské regule se vyvíjejí a mění ze dne na den. Alkoholismus, závislost na drogách představují nejčastější relevantní předpoklady pro uplatnění tohoto důvodu pro vydědění.
Listina o vydědění
Pro listinu o vydědění se vztahují ustanovení o pořízení závěti. Tudíž základem bude písemná forma s dostatečně určitě vymezeným důvodem vydědění. Může být zřízena tedy vlastní rukou zůstavitele, anebo v písemné formě za splnění podmínky účasti alespoň dvou svědků, kteří na tuto listinu podepíší. Třetí možností představuje forma notářského zápisu. Dále uvedení dne, měsíce a roku podpisu listiny o vydědění. Zůstavitel může následně listinu o vydědění zrušit jejím odvoláním, zničením anebo v pozdější závěti uvede potomky již jakožto dědice. Pro splnění všech náležitostí listiny o vydědění a případné snahy o její zrušení doporučujeme být velmi obezřetní, všechny formální náležitosti musí být v souladu se zákonem, případně vyhledejte odbornou radu s ohledem na zůstavitelův majetek a Vaše zájmy.
Nový občanský zákoník
Nový občanský zákoník, který bude účinný od 1. 1. 2014 dle současné podoby přidává nový důvod pro vydědění. Tento důvod je navázán na potomka, který je buď zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, kdy je na místě obava, že se pro potomkovy děti nezachová povinný díl. U tohoto nového ustanovení účinného od příštího roku si budeme muset počkat na rozhodovací praxi soudů pro naprostou zřejmost výkladu.
Jak zákon káže…
Občanský zákoník
§ 469a
(1) Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže
a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,
b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,
d) trvale vede nezřízený život.
(2) Pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně stanoví, vztahují se důsledky vydědění i na osoby uvedené v § 473 odst. 2.
(3) O náležitostech listiny o vydědění a o jejím zrušení platí obdobně ustanovení § 476 a § 480; v listině však musí být uveden důvod vydědění.
Nový občanský zákoník s účinností od 1. 1. 2014
§ 1647
Zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Učinit to však může jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům.
Využitá judikatura: Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 688/2006 ze dne 15. 5. 2007, veřejně dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu České republiky www,nsoud.cz