"Lednová inflace nastavila laťku pro zbytek letošního roku. Je tak evidentní, že se inflace bude pohybovat v těsné blízkosti cíle ČNB," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Spotřebitelské ceny vzrostly v lednu proti prosinci o 1,3 procenta, hlavně kvůli zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH), růstu cen bydlení, potravin a nealkoholických nápojů. DPH podle ekonomů zvýšila inflaci více loni v lednu. Tehdy stoupla snížená sazba DPH z 10 na 14 procent, což zvýšilo inflaci podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka o 1,1 procentního bodu. Letošní růst DPH se do inflace promítl 0,8 procentního bodu.
Meziroční inflace zpomalila na 1,9 procenta z prosincových 2,4 procenta a dostala se tak pod dvě procenta podle analytiků poprvé po 16 měsících.
Celkově velmi mírná inflace by mohla mít podle analytika společnosti Home Credit Michala Kozuba pozitivní dopady. "Jakmile spotřebitelé začnou vnímat ceny jako stabilní, zvýší se jejich spotřeba. Navíc letos by už měly i jejich mzdy růst rychleji než ceny, což rozhodně podpoří poptávku. To povzbudí celkovou spotřebu domácností a v delším horizontu to může pomoct ekonomické situaci a hospodářskému růstu," uvedl.
"Nižší inflace znamená reálně více peněz v peněženkách občanů. Její současná hodnota se zřejmě blíží nominálnímu růstu příjmů, takže by se mohl v prvním čtvrtletí citelně zmírnit propad spotřeby domácností," doplnil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Ten se ale nedomnívá, že by inflace vydržela po celý letošní rok pod dvěma procenty.
Lednový mírnější růst cen byl podle Sobíška způsoben kromě nízké poptávky v ekonomice zmatky kolem DPH před koncem loňského roku. "Promítnutí zvýšení daně o procentní bod není u konce a ovlivní inflaci i v dalších měsících," dodal Sobíšek.
Podle Marka by se letos měla inflace pohybovat v intervalu jednoho až dvou procent. "Tento výhled doplněný o prognózu pokračování recese, vede k potřebě dalšího uvolnění měnové politiky," upozornil.