Merkelová má ambiciózní plán, v Německu známý jako "Energiewende" (energetická revoluce), který počítá s odklonem od jaderné energetiky. V domácí politice je považován za klíčové téma kancléřčina druhého volebního období. Plán předpokládá, že do roku 2020 se elektřina z obnovitelných zdrojů bude na celkové spotřebě podílet z 35 procent, do roku 2050 se má tento podíl zvýšit až na 80 procent.
V Německu se budou za půl roku konat volby a Merkelová dobře ví, že musí mít co nejdříve jasno, jak svůj plán realizuje. Zásadní je přitom otázka, kdo to zaplatí. Velké průmyslové podniky dosud dostávaly slevy na platbách za odběr elektřiny, soud ale tento týden rozhodl, že to byla nezákonná pomoc. Merkelová proto na schůzce šéfy velkých podniků varovala, aby už se slevami nepočítali.
Dalších nákladů se obávají hlavně spotřebitelé, kteří už teď v měsíčních platbách na takzvanou zelenou energii přispívají. Pokud Merkelová má zájem voliče ujistit, že výraznému růstu cen se bude snažit zabránit.
"Pochopitelně chceme, aby ta energetická revoluce byla úspěšná. To ale neznamená, že už je všechno vyřešeno. Dohodli jsme se ale, že je to proces a že náš tlačí čas, abychom dokončili nezbytné úkoly," řekla Merkelová, kterou citovala agentura Reuters. "Je to proces změny regulace výjimek z plateb za přenos energie," dodala.
O tom, že velké průmyslové podniky budou muset pomoci změny financovat, už ve čtvrtek hovořil ministr životního prostředí Peter Altmeier. "Můj návrh je zcela konkrétní: abychom podniky s velkou spotřebou energie donutili více se podílet na financování změn ve využití energie," uvedl ve čtvrtek ministr. Je si prý vědom i toho, že návrh nemusí být pohodlný pro každého.
Merkelová se už před dvěma lety rozhodla, že Německo postupně přestane využívat jadernou energii. Inspirovala ji k tomu především havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě. Německo se pak přihlásilo k mnohem většímu využití energie z obnovitelných zdrojů.