"Podle mě tam (na Kypru) pokračují v rozkrádání nakradeného," řekl podle agentury ITAR-TASS ruský premiér Dmitrij Medveděv na dnešní poradě s vicepremiéry věnované situaci kolem Kypru. "Proto je nutné pochopit, v co se to všechno nakonec obrátí a jaké budou důsledky pro celý mezinárodní finanční a měnový systém, tedy i pro naše zájmy."
Podle německého ministra financí Wolfganga Schäubla je před Kyprem dlouhá a obtížná cesta k obnovení ekonomiky, ale dohoda o evropské pomoci nabízí zemi nejlepší způsob, jak se znovu postavit na nohy. Uzavřená dohoda je z pohledu Německa podle ministra mnohem lepší, než dohoda z minulého týdne. Tu odmítl kyperský parlament a o své peníze podle ní měli přijít i drobní střadatelé.
Ministři financí eurozóny dnes ráno schválili záchranný úvěr deset miliard eur (260 miliard Kč) pro Kypr. Dohodli se jen pár hodin před vypršením lhůty, po které zemi hrozily dalekosáhlé problémy. Země musí k této pomoci přispět částkou dalších 5,8 miliardy eur, kterou chce získat především zdaněním vkladů nad 100.000 eur. Podle neoficiálních informací by daň u vkladů nad 100.000 eur u největšího ústavu Bank of Cyprus měla činit až 30 procent, u banky Laiki bude daň zřejmě ještě vyšší.
Zdanění vkladů nad 100.000 eur bude mít zřejmě velký dopad právě na občany Ruska. Odborníci odhadují objem ruského finančního kapitálu na Kypru na 30 miliard eur (asi 775 miliard Kč).