Za odložené věci neručíme, ani za automobil?

16.04.2013 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Opatrnosti není nikdy dost. Návštěvy různých sportovišť, ať se jedná o posilovny, bazény nebo sauny znamenají odložení svých osobních věcí do k tomu určených skříněk v šatnách. Co když si zde ale uložíte klíčky od vozu? Bude provozovatel odpovědný v plném rozsahu za ukradený automobil?

Představte si následující situaci. Přijeli jste svým automobilem ke své oblíbené sauně, zaparkovali, odložili klíčky od vozu ve skřínce v šatně a následně zjistili, že Vám automobil pomocí těchto klíčků ukradli.
Provozovatel těchto sportovišť sice dle zákona nese do určité výše odpovědnost za tyto Vaše věci, ale nejlepší prevenci k eliminaci případné škody představuje vlastní opatrnost v hodnotě takto uložených věcí.


Čtěte také

Za odložené věci neručíme
Jaká jsou naše práva při krádeži v restauraci aneb Pane vrchní, kde mám kabát?
Ztracené věci ze šatny a odpovědnost za škodu

Jenom tak do sauny…

Při dokazování před soudem prvního stupně bylo v konkrétním případě prokázáno, že poškozený přijel k hotelu svým autem, kde zaparkoval na parkovišti k tomu určeném. Následně před vstupem do sauny zanechal své osobní věci, včetně klíčků od auta v šatní skříňce. Přičemž při návratu ze sauny poškozený zjistil, že skříňka byla vykradena a zřejmě za pomocí klíčků v ní uložených, došlo i k odcizení jeho auta. Poškozený se žalobou pokoušel dovodit odpovědnost provozovatele hotelu, ve kterém se nacházela sauna v plné hodnotě svého vozidla v řádech statisíců. Soud prvního stupně jeho žalobu zamítnul. Odvolací soud dané rozhodnutí potvrdil.

Argumentace v dovolání: Místo dostupné pouze autem

Poškozený ve svém dovolání k Nejvyššímu soudu argumentoval mimo jiné skutečností, že hotel se nacházel v místě, který byl dostupný zpravidla pouze autem. Kdy poškozený, aby mohl čerpat služby poskytované hotelem, musel využít parkoviště a rovněž provozovatel hotelu s ohledem na tento stav, nezajistil hlídání tohoto parkoviště dostatečným způsobem.

Je nutné si uvědomit znění ustanovení občanského zákoníku v této problematice stanovujíce, že je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí, odpovídá ten, kdo ji provozuje za škodu na věcech odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají (šatní skříňka pro využití sauny tomuto plně odpovídá), ledaže by ke škodě došlo i jinak, přičemž za klenoty, peníze a jiné cennosti se takto odpovídá jen do výše stanovené prováděcím předpisem (tj. do 5 000 Kč). Byla-li však škoda na těchto věcech způsobena těmi, kteří v provozu pracují, hradí se bez omezení nebo byla-li věc převzata do úschovy.

Ať již s klíčkem nebo bez něj

Nejvyšší soud v daném případě, kdy bylo nutné k využití těchto služeb, použít nejenom šatní skříňku, avšak bylo-li nutné k návštěvě sauny rovněž použít auto s ohledem na umístnění hotelu, odpovídá za toto odcizení taktéž provozovatel hotelu. V tomto případě tedy není důležitý způsob odcizení vozidla (ať již pomocí ukradených klíčků ze šatní skříňky nebo bez nich), protože takto zaparkované auto lze považovat za věc odloženou v souvislosti s využitím sauny. Bohužel pro poškozeného je však odpovědnost provozovatele limitována částkou stanovenou v nařízení vlády č. 258/1995 Sb., což jest prozatím částka ve výši 5 000 Kč. Dovolání poškozeného tedy Nejvyšší soud zamítnul.

Jak zákon káže…

Rozsudek Nejvyššího soudu, sp.zn.: 25 Cdo 4170/2010 ze dne 21. 9. 2012

citace části rozhodnutí

„Uvedená částka představuje limit odůvodněný požadavkem, aby přísná objektivní odpovědnost provozovatele nevedla k příliš vysokým náhradám při odložení věcí, které pro svou hodnotu vyžadují zvýšenou ochranu. Zákon hovoří výslovně o klenotech a penězích, pojem jiná cennost je pak otevřen výkladu, který za ně považuje takové drahocenné předměty, které svou cenou výrazně přesahují hodnotu běžných věcí obvykle odkládaných. Za jinou cennost v tomto smyslu lze proto považovat i osobní motorové vozidlo vyšší ceny. Protože vozidlo žalobce nebylo předáno do úschovy a nebylo zjištěno, že by je odcizili pracovníci provozu (tehdy by se limit podle § 434 obč. zák. neuplatnil), správně odvolací soud (byť z poněkud odlišných důvodů) rozsah požadované náhrady za vozidlo (vedle náhrady za odcizené věci, které limitaci nepodléhají) omezil právě částkou 5.000,- Kč.“



Využitá a citována judikatura: Rozsudek Nejvyššího soudu, sp.zn.: 25 Cdo 4170/2010 ze dne 21. 9.. 2012 dostupný na www.nsoud.cz

Autor článku

Zbyněk Drobiš  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU