Je výhodnější sleva na manželku nebo společné zdanění manželů?

Sleva na manželku i společné zdanění manželů přináší daňovou úsporu rodinám, které splní zákonné podmínky. Společné zdanění manželů v Česku fungovalo pouze tři roky, protože zavedením rovné sazby daně z příjmu fyzických osob ztratilo smysl. U společného zdanění manželů se totiž v daňovém přiznání příjmy manželů zprůměrovaly a podléhaly tudíž nižší sazbě daně.

Rozdíl mezi daňovou slevou na manželku a společným zdaněním manželů si ukážeme na praktickém příkladu. Výpočet provedeme v roce 2007 i za rok 2012 u praktického příkladu. Abychom mohli data porovnat, provedeme výpočet u nejběžnějšího příkladu, kdy manželka je na rodičovské dovolené s malým dítětem (nemá tedy vlastní příjmy) a manžel pobírá průměrnou mzdu v daném roce.

Společné zdanění manželů – výpočet za rok 2007

Pan Novák pobíral po celý rok 2007 průměrnou mzdu ve výši 20 957 Kč, jeho manželka je na rodičovské dovolené a nemá žádný vlastní příjem, neboť rodičovský příspěvek se nepočítá.

V roce 2007 byly v Česku sazby daně z příjmu fyzických osob: 12 % (do základu daně 121 200 Kč), 19 % (121 200 Kč až 218 400 Kč), 25 % (218 400 Kč až 331 200 Kč) a 32 % (nad 331 200 Kč). Sleva na poplatníka činila 7 200 Kč. Daňový základ snižovalo zaplacené sociální a zdravotní pojištění zaměstnancem, zdravotní pojištění 4,5 %, sociální pojištění 8 %, souhrnná sazba byla tedy 12,5 %.

Uplatnění společného zdanění manželů

vlastní výpočet autora

Kdyby pan Novák podal společné zdanění manželů, tak by odvedl na dani z příjmu fyzických osob 20 212 Kč a manželka 0 Kč. Souhrnná rodinná daň by byla 20 212 Kč a efektivní sazba daně 8,04 % (20 212 Kč: 251 484 Kč).

Díky společnému zdanění manželů ušetřil pan Novák efektivně na dani z příjmu 5,66 % (14 212 Kč).

Neuplatnění společného zdanění manželů

vlastní výpočet autora

Pro rok 2007 jsme pro názornost porovnání výhodnosti společného zdanění manželů a slevy na dani na manželku nepočítali se slevou na manželku ve výši 4 200 Kč, kterou bylo možné v roce 2007 uplatnit při splnění zákonných podmínek, což bylo při pobírání rodičovského příspěvku splněno.

• Kdybychom uplatnili v roce 2007 slevu na manželku ve výši 4 200 Kč, potom by rodinná souhrnná daň byla 1 800 Kč (pan Novák by obdržel daňový bonus 4 200 Kč a manželka by zaplatila na dani z příjmu fyzických osob 6 000 Kč). Efektivní zdanění by bylo 0,72 % (1 800 Kč: 251 484 Kč). Společné zdanění by v tomto případě přineslo efektivní úsporu 7,32 % (8,04 % - 0,72 %), v absolutním vyjádření 18 412 Kč (20 212 Kč - 1 800 Kč).

Sleva na manželku – rok 2012

Pan Modrý měl za rok 2012 průměrnou mzdu 25 101 Kč, manželka byla na rodičovské dovolené, neměla žádné zdanitelné příjmy. O kolik snižuje sleva na dani daňovou povinnost pana Modrého?

V případě, že uplatní slevu na manželku, tak obdrží dokonce pan Modrý daňový bonus ve výši 2 544 Kč, což je 0,84 % z hrubé roční mzdy.

Když slevu na manželku neuplatní, potom by na dani z příjmu fyzických osob zaplatil 22 296 Kč, efektivní zdanění by bylo 7,40 % (22 296 Kč: 301 212 Kč). Sleva na manželku efektivní sazbu daně o 8,24 % (7,40 % + 0,84 %). V uvedeném ukázkovém příkladu je nepatrně výhodnější uplatnit slevu na manželku.

Porovnání je však potřeba provádět opatrně, při jiném nastavení daňových sazeb by mohlo být již výhodnější společné zdanění manželů než sleva na manželku. Rovněž při nadprůměrném příjmu manžela a nulovém příjmu manželky by efektivní zdanění více kleslo v první variantě než u druhé varianty, a to z důvodu progresivního zdanění.

Uplatnění slevy na poplatníka

vlastní výpočet autora

V čem je společné zdanění výhodnější?

Slevu na manželku lze uplatnit pouze v případě, že manželka nemá vlastní příjmy za rok vyšší než 68 tisíc Kč. Do vlastního příjmu se přitom započítává i nemocenská nebo podpora v nezaměstnanosti, rodičovský příspěvek se nepočítá.

Jestliže tedy manželka pracuje na zkrácený úvazek za 8 500 Kč měsíčně, aby mohla skloubit péči o malé děti a práci, protože manžel má náročnou práci a nedostatek času, tak manžel slevu na manželku neuplatní, neboť roční příjmy překročí 68 tisíc Kč. Institut společného zdanění by byl pro tuto rodinu přínosný, protože manžel má vysoké příjmy a díky společnému zdanění by rodina na dani ušetřila.

Společné zdanění manželů tedy uplatní více rodin než slevu na manželku. V letech 2005 až 2007 bylo jedinou podmínkou pro uplatnění společného zdanění manželů, že vyživující alespoň jedno dítě, žijící s nimi v domácnosti. Společné zdanění manželů se uplatní i v případech, kdy mají manželé rozdílné příjmy, a při progresivním zdanění podlehne část příjmu jednoho z manželů nižší sazbě daně. Daňovou úsporu tak dosáhnou manželé, kteří mají rozdílné příjmy, nejenom rodiny, kde jeden z manželů má vlastní příjmy do 68 tisíc Kč jako nyní.

Kdy je výhodnější sleva na manželku?

K uplatnění slevy na manželku je zapotřebí, aby manželka neměla vlastní příjmy vyšší než 68 tisíc Kč, není zde podmínka výživy alespoň jednoho dítěte. Slevu na manželku tak může např. uplatnit manžel, jehož bezdětná manželka pobírá invalidní důchod prvního stupně ve výši 5 100 Kč. Společné zdanění by přitom u tohoto bezdětného páru nepřicházelo v úvahu.

Závěrem

Sleva na dani na manželku bez vlastních příjmů i společné zdanění manželů jsou instituty podporující rodiny formou zdanění. V některých případech by byla výhodnější sleva na manželku bez vlastních příjmů, v některých společné zdanění manželů. Společné zdanění však může využít více lidí, protože není nutné, aby manželka byla bez příjmů (přesněji měla příjmy do 68 tisíc Kč) jako u slevy na manželku (manžela).