Chudých Evropanů je čím dál víc

Za "chudého" se v členských zemích EU považuje člověk nebo rodina, jejichž příjem je nižší než 60 % mediánu mzdy. Medián mzdy je nižší než průměrná mzda, je to hodnota mzdy ležící přesně uprostřed. Medián mzdy více odpovídá představě mzdy běžného zaměstnance. Hranice chudoby je přitom rozdílná pro jednotlivce nebo rodinu. Domácnost má totiž společné náklady na bydlení, proto hranice "chudoby" pro rodinu (dva dospělí a dvě děti) je vyšší cca. dvojnásobně oproti hranici "chudoby" pro jednotlivce.

Jak snižovat chudobu?

Podpora domácí ekonomiky, zlepšování podmínek pro podnikání, to je i cesta ke snižování "chudoby". Když se daří ekonomice, potom se snižuje nezaměstnanost. A právě dlouhodobě nezaměstnaní jsou ve všech zemích nejvíce postiženi "chudobou". Investice do vzdělání, výzkumu a vývoje, rozvoj sociální politiky v souladu s ekonomikou, rovněž přispívají ke snižování míry "chudoby".

Evropská "chudoba" versus světová chudoba

Chudí Evropané žijí za mnohem lepších životních podmínek než chudí lidé v rozvojových zemích. Evropská chudoba je relativní, zatímco chudoba v rozvojových zemích je absolutní. Přesto se milióny Evropanů cítí být vyřazeni z běžného života, protože jejich životní úroveň je nižší než běžných spoluobčanů. Více než 81 miliónů Evropanů žije v "chudobě", v Česku je to 936 tisíc občanů. Nejčastěji jsou chudí dlouhodobě nezaměstnaní, dále však i penzisté a v některých případech i občané pracující za minimální mzdu.

Nejméně "chudých" občanů žije v Česku (9,0 %), Nizozemí (10,3 %), Slovensku (12,0 %), Rakousku (12,1 %), Maďarsku (12,3 %), Slovinsku (12,7 %), Švédsku (12,9 %), Finsku (13,1 %), Dánsku (13,3 %), Francii (13,5 %), Lucembursku (14,5 %), Belgii (14,6 %), Maltě (15,5 %), Německu (15,6 %) a Estonsku (15,8 %).

Nejvíce "chudých" občanů v členských zemích EU žije v Lotyšsku (21,3 %), Rumunsku (21,1 %), Španělsku (20,7 %), Bulharsku (20,7 %), Litvě (20,2 %), Řecku (20,1 %), Itálii (18,2 %), Portugalsku (17,9 %), Polsku (17,6 %), Velké Británii (17,1 %), Kypru (17,0 %), Irsku (16,1 %).

Sociální dávky snižují chudobu

Celkem je v členských zemích EU 16,4 % občanů "chudých". Bez propracované sociální politiky by to však bylo výrazně více, dokonce 25,9 %. Státní dávky a transfery výrazně snižují chudobu. Zvláště u mladých rodin s malými dětmi.

Nejvíce se daří "chudoba" díky propracované sociální politice snižovat v Irsku (z 40,4 % na 16,1 %), Dánsku (z 29,1 % na 13,3 %), Lucembursku (z 29,1 % na 14,5 %) a Velké Británii (z 31 % na 17,1 %).

Chudý Lucemburčan je boháč

Protože za chudého se považuje občan, jehož příjem nedosahuje 60 % mediánu mzdy, tak je hranice chudoby v každé zemi rozdílná. Rozdíly jsou obrovské, vždyť za "chudého" se považuje Lucemburčan s ročním příjmem nižším než 16 048 euro, naproti tomu za "chudého" se považuje Rumun s ročním příjmem pod 2 122 euro. V přiložené tabulce máme uvedenu hranici ročního příjmu znamenající "chudobu" pro jednotlivce a rodinu (2 dospělí a 2 děti) v eurech, jak byla publikována ve studii "Der Armut in EU" od ÖGPP (Österreichischen Gesellschaft für Politikberatung und Politikentwicklung)

V Česku se za "chudého" považuje jednotlivec s ročním příjmem pod 5 793 euro, u čtyřčlenné rodiny (dva dospělí a dvě děti) je hraniční roční příjem 12 166 euro.

Tabulka: Hranice "chudoby" (roční příjem v euro) v zemích EU

Pramen: „Der Armut in EU“ (Österreichischen Gesellschaft für Politikberatung und Politikentwicklung)