Výnosy penzijních fondů byly okolo dvou procent, tedy pod inflací

Penzijní fond České pojišťovny připsal za loňský rok zhodnocení 2,2 procenta, PF ČSOB Stabilita 1,8 procenta, Allianz penzijní fond 1,85 procenta, PF Aegon 2,21 procenta, PF AXA 1,23 procenta, PF Komerční banky 1,58 procenta a ING PF 1,75 procenta. Penzijní fondy České spořitelny a Generali výnosy oznámí až v dalších týdnech.

V předcházejícím roce se zhodnocení pohybovalo od 2,69 procenta v případě PF Allianz až po 0,3 procenta u PF Generali. Míra inflace v roce 2011 činila 1,9 procenta.

"Zhodnocení, které nedokáže vyrovnat inflaci, při spoření na stáří nedává smysl. Nebýt zajímavého státního příspěvku, nebylo by penzijní připojištění vůbec atraktivní," řekl ČTK analytik Broker Consulting Jan Šimek. Nízké zhodnocení generované fondy je daní za příliš opatrnou investiční strategii, kdy fondy nemůžou a ani nechtějí podstoupit riziko. Případné ztráty by totiž musely dorovnat ze svého. V tomto ohledu se zdají být atraktivnější nové účastnické fondy, které vznikly v rámci penzijní reformy, dodal.

Penzijní fondy svým výnosem 'doplácejí' na zákonem stanovenou nutnost připisování nezáporného výnosu, souhlasil finanční analytik společnosti Partners Igor Polanský. Kvůli této povinnosti nemohou investovat do výrazněji dynamických nástrojů, ale jejich portfolio je převážně tvořeno nástroji peněžního trhu a střednědobými státními dluhopisy. Dalším důvodem relativně nízkého výnosu byla 'nutnost' odepsat takzvané budoucí náklady ještě před transformací penzijních fondů, aby nezůstaly na bedrech penzijních společností, podotkl. Šlo zejména o provize vyplacené za sjednání smlouvy o připojištění.

Penzijní fondy je podle něj třeba srovnávat s konzervativními produkty. Jejich výnosy jsou zhruba na úrovni průměrných spořicích účtů, přičemž překonávají fondy peněžního trhu. "Efektivní úrok (se započítáním státních příspěvků) činí přeměněné fondy ještě výhodnějším nástrojem," podotkl Polanský.

Penzijní fondy loni vydělaly 4,83 miliardy Kč, což bylo o šest procent více než o rok dříve. Do systému dobrovolného penzijního připojištění je nyní zapojeno více než 70 procent práceschopné populace. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Na trhu zůstalo devět z původních 44 fondů. Všechny se zapojily do nového systému penzí, tedy založily penzijní společnosti a přeměnily nynější fondy.

Přeměněné fondy jsou součástí doplňkového penzijního spoření, které vzniklo z penzijních fondů. Do konce listopadu 2012 bylo možné vstoupit do penzijních fondů za původních podmínek. Přeměněné fondy již neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nevyplácejí polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naproti tomu nabízejí odvážnější investiční strategie s vidinou možného vyššího zhodnocení.