"Rizikem pro družstevní záložny je zejména udržování relativně vysokých úrokových sazeb na vkladech v současném období nízkých sazeb, což vytváří podnět poskytovat rizikové úvěry s vyšší úrokovou sazbou," uvedla ČNB ve zprávě.
Družstevní záložny navíc mají vysokou koncentraci takto poskytnutých úvěrů, což může v důsledku ohrozit stabilitu záložen. "Některé instituce by také měly výrazně zvýšit obezřetnost svého podnikání a kvalitu řízení rizik," uvedla ČNB.
Centrální banka dále uvedla, že i přes relativní meziroční zlepšení některých ukazatelů rizikovosti či míry krytí úvěrů v selhání družstevních záložen se vývoj těchto ukazatelů v prvním čtvrtletí roku 2013 podstatně zhoršil.
Některé velké záložny se nedávno dostaly do problémů. Metropolitní spořitelní družstvo nemůže na základě rozhodnutí ČNB poskytovat úvěry a vyplácet vklady klientů, peníze mu kvůli podezřelým půjčkám zablokovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze. V polovině května centrální banka zahájila správní řízení s družstevní záložnou WPB Capital. Vedení družstva se následně usneslo, že dočasně nebude přijímat nové členy, nové vklady a ani nebude poskytovat nové úvěry.
Vláda proto nedávno schválila pro záložny přísnější podmínky. Návrh novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech počítá s omezením bilanční sumy kampeliček na pět miliard korun; následně by se musely stát bankami, nebo pokračovat v činnosti bez možnosti růstu. Dalším z návrhů je zvýšení příspěvku záložen do Fondu pojištění vkladů na dvojnásobek. Návrh musí ještě schválit Parlament a podepsat prezident. Zástupci záložen s návrhem souhlasí.