Od podání přihlášky sice uplynulou dlouhých deset let, ale až nyní se ve velkých chorvatských městech ozvaly výbuchy petard a ohňostrojů. Je ale důvod k velkým oslavám? Minimálně vedoucí představitelé zemí EU, včetně českého prezidenta Miloše Zemana, tak učinili.
Obavy ekonomů a závazky k EU
Největší obavy ekonomů se týkají ekonomické současnosti a blízké budoucnosti země. Ekonomové mají strach, že do EU vstoupilo „další Řecko“, protože scénáře obou zemí jsou podobné. Chorvatská ekonomika je už skoro čtyři roky v recesi. Nad vodou ji drží především turismus, protože průmyslová výroba je zastoupena v Chorvatsku minimálně.
Od roku 2009 HDP země stagnuje nebo klesá. Recese se během roku 2012 opět výrazně prohloubila. Pokles byl přibližně 2% a pro rok 2013 předpokládá Evropská komise opět další propad. Ty nejsvětlejší prognózy předpokládají stagnaci nebo mírný růst až v průběhu roku 2014.
Chorvaté se evropské unii zavázali, že do roku 2016 sníží deficit pod 3% HDP. Nicméně v současné době se tento cíl jeví jako nereálný.
Velkým břemenem je pro chorvatskou ekonomiku enormně vysoká nezaměstnanost. Ta dosáhla v roce 2012 takřka 16%. Doslova děsivá jsou čísla nezaměstnanosti mladých, protože dle oficiálních statistik, je skoro každý druhý mladý Chorvat nezaměstnaný. V praxi to je přibližně 43% nezaměstnanost. Vysoká čísla nezaměstnanosti také souvisí s výraznými sezónními vlivy. V zimě je nezaměstnanost mnohonásobně vyšší než v létě.
Jak Chorvatsko postavit na nohy?
Je zajímavé, že evropští odborníci mají v otázce ekonomické revitalizace země jasno. Kromě nutných, strukturálních reforem je podle nich nezbytné privatizovat státní firmy a pozměnit strukturu přímých zahraničních investic plynoucích do služeb směrem k výrobě. V současné době totiž je na tom chorvatský průmysl špatně. Do HDP nepřispívá ani 25 procenty a to je na zemi EU žalostně málo.
Je pro české investory Chorvatsko zajímavou zemí?
Čeští investoři rozhodně nebudou mít na růžích ustláno a cesta k vzájemné hospodářské prosperitě je zatím v počátcích. Země jižní Evropy momentálně prochází výraznou hospodářskou krizí a investoři ze zemí EU se budou muset potýkat s již velice silnou konkurencí plynoucí z ostatních zemí jižní Evropy. Největší příležitosti Češi vidí do investic týkajících se vodního hospodářství jako je výstavba čističek odpadních vod, vodovodů a kanalizací. Dále je lukrativní sektor energetiky, obnovitelných zdrojů energie, odpadů a železnice. Ve všech těchto oblastech je pro Čechy Chorvatsko perspektivní zemí.
Kromě průmyslových oblastí je sázkou na jistotu cestovní ruch, který je již teď v Chorvatsku v silném rozkvětu, ale případné zahraniční investice rozvoj výrazně podpoří. Jeho plný potenciál je ještě nevyužitý. Chorvatský cestování ruch má pevné základy, které stojí na dobře vybudované, nové dopravní infrastruktuře. Ta v posledních letech výrazně usnadnila transport turistů vnitrozemím do chorvatských letovisek ležících u moře.
Jaké další země jsou na seznamu budoucích kandidátů?
Naději ve vstupu Chorvatska do EU vidí i ostatní balkánské země. Zejména Makedonie, Srbsko, Černá Hora a Turecko si na vstup do EU brousí zuby. S Tureckem a Černou Horou už Brusel jedná a s Makedonií a Srbskem se jednat začne nejpozději do začátku ledna roku 2014. Otázkou však zůstává, zda jsou ostatní balkánské země na vstup do EU dostatečně připraveny.
Chorvaté byli léta ujišťováni o tom, jak moc se jim zlepší život po vstupu do EU. Nyní už je jim jasné, že se vše mávnutím kouzelného proutku nezlepší. I přesto, že pro období let 2014 – 2020 je pro Chorvatsko vyčleněno téměř 11 miliard euro, tak závisí především na chorvatských politicích, jak se vstupem do EU a celkovou ekonomikou země do budoucna naloží.