„Dokonalá investice“

Zajištěné fondy či investiční životní pojištění se jeví jako dokonalé investice. Ještě aby ne, investujete prostředky na předem stanovenou dobu (obvykle tři až šest let), o které zaručeně v nominální hodnotně nepřijdete, dostanete zpět sto procent svého vkladu nebo 90 %, a to v závislosti na konstrukci produktu. Jinými slovy, dostanete zpět, co jste vložili, anebo značnou část. No a, když to vyjde, můžete se těšit na výnos. Navíc šance, alespoň podle marketingového příběhu, na výnos je vysoká. Třeba investice do komodit (ropa, zlato) půjdou nahoru, investice do koše společností (vybrané společnosti jsou ty nejlepší), potravinářské společnosti (jíst se bude vždy). Kdo by takovému příběhu mohl odolat.

Konstrukce

Jestli má investor šanci na výnos, záleží na konstrukci produktu. Je třeba si uvědomit, že zajištěné produkty jsou obvykle složeny ze tří částí. Podívejme se na zjednodušený příklad, kdy investujeme třeba 200 tisíc korun. Za první, největší část 170 tisíc korun, jsou nakoupeny dluhopisy. Tyto budou mít na konci hodnotu 200 tisíc a tím je zaručena stoprocentní návratnost investované částky. Dalších 20 tisíc je použito na úhradu nákladů a na zisk emitenta a distributora. Za poslední, po hříchu nejmenší, část tedy 10 tisíc korun je nakoupena opce, která zjišťuje výnos.

Konstrukce zajištěných produktů jsou různé, nicméně uvedené rozložení patří mezi klasické scénáře.

Co je třeba vědět

U garantovaných investic hraje nejdůležitější úlohu „osoba“ emitenta. Pokud se podíváte na emisní podmínky zajištěného produktu, zjistíte, že pokud emitent zkrachuje, investor obvykle nemá nárok na vrácení zajištěné částky. Může se stát, že dostane zpět jen část investice.

Jak jsme si ukázali dost velká část investice je spotřebována na zaplacení nákladů, poplatků a různých mezičlánků. Z nákladového pohledu tedy nejde o příliš efektivní způsob investování. A to neuvádím zajištěné IŽP, které jsou na tom nákladově ještě hůře, než třeba zajištěné podílové fondy.

I když má produkt zajímavý investiční příběh, přeci jen šance na výnos obvykle není příliš vysoká. Kdyby byla, emitent tohoto produktu by tolik nevydělal.

Výsledky – nic moc

Jaká je však skutečnost? Jaké dosahují zajištěné fondy v tuzemsku výnosy? Největším emitentem zajištěných podílových fondů v České republice je ČSOB. Od roku 2000 nabídla skupina ČSOB svým klientům 387 zajištěných produktů. V březnu letošního roku bylo splaceno 210 z nich. Jejich průměrný roční výnos činil 1,23 %, a to bez zahrnutí poplatků. Přitom průměrná roční míra inflace činila 2,65 %, tedy průměrný roční výnos byl méně než poloviční, ve srovnání s inflací. Kdyby investor místo do zajištěných fondů nechal své prostředky na spořicím účtu (ING Konto), tak by získal 2,23 % ročně.

Samozřejmě se najdou zajištěné fondy, které dosáhly více než zajímavého výnosu a překonaly inflaci. Na druhou stranu se najde dost fondů, které zaostávají i za spořicími účty. To se pak vyplatí nechat peníze na spořicím účtu. Samozřejmě to ale neplatí univerzálně.

Navzdory tomu, že ve sledovaném období zajištěné fondy nedosáhly na nijak oslnivé průměrné zhodnocení, na jejich popularitě to s velkou pravděpodobností nijak neubere. Přeci jen většina Čechů má stále velkou averzi k riziku a preferují „jistotu“ nominální hodnoty. To se ostatně projevuje i v kritice účastnických a důchodových fondů penzijních společností, že u nich může jejich hodnota kolísat. Není to první a ani poslední chyba, kterou čeští střadatelé dělají.