Ekonomika ČR, EU i eurozóny se dostala ve 2. čtvrtletí z recese

Tuzemští analytici tak připouštějí, že se již zřejmě začíná blýskat na lepší časy. Zároveň upozornili, že dnešní předběžná data jsou sice příjemným překvapením, neznamenají ale automaticky základ pro rozsáhlý růst HDP. Opravdové oživení podle nich bude záviset především na vývoji v EU, hlavně v Německu.

Růst české ekonomiky ve druhém čtvrtletí je přitom podle analytika Raiffeisenbank Václava Frančeho jedním z nejvyšších v Evropě. Německá ekonomika vzrostla o 0,7 procenta mezičtvrtletně, francouzská o 0,5 procenta, slovenská jen o 0,3 procenta a rakouská o 0,2 procenta.

Meziročně ale ekonomika ČR klesla o 1,2 procenta a ekonomové předpokládají, že za celý letošní rok klesne o více než jedno procento. Meziročně se hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí v zemích platících eurem snížil o 0,7 procenta, ekonomika celé EU klesla o 0,2 procenta.

V Česku byl pozitivní podle statistiků hlavně příspěvek zahraničního obchodu. Celková investiční aktivita se však dál snižovala.

"Druhé čtvrtletí odčinilo negativní překvapení z předchozího období, neznamenalo ale obrat k široce založenému růstu ekonomiky," upozornil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Pro překonání recese je podle hlavního ekonoma Conseq Investment Management Petra Zahradníka třeba, aby mezičtvrtletní růst byl nejen potvrzen v následujících čtvrtletích, ale současně se musí stát strukturálně vyváženější.

"Je to maličký krůček, dostali jsme se nad hladinu a začínáme dýchat. Doufám, že tento trend bude pokračovat, nasvědčují tomu i údaje z okolních zemí. Je třeba ten trend udržet a pokračovat," komentoval dnešní údaje premiér Jiří Rusnok.

"Analýzy ministerstva financí předpokládaly mírné oživení koncem letošního roku a růst v roce příštím, takže se zdá, že ta realita tomu odpovídá," řekl ČTK exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Je podle svých slov rád, že vláda v době recese nepodporovala růst ekonomiky na dluh a že růst v následujících letech, i když nebude vysoký, bude stát na zdravých makroekonomických základech.

Čísla jsou úlevou i pro evropské politiky, kteří strávili téměř čtyři roky bojem s dluhovou krizí, ohrožující budoucnost eurozóny. Agentura AP však upozornila, že politici zůstávají obezřetní a zatím nehlásají vítězství. Jsou si totiž vědomi, že dnešní dobrá čísla jsou jen začátkem a Evropu teď čeká pomalé a nerovnoměrné oživení.

Podobně se vyjadřují také zahraniční analytici. "Recese je možná za námi, ale dluhová krize rozhodně ne," prohlásil ekonom společnosti Capital Economics Jonathan Loynes.