Právě dluhová krize ukázala, že problémy jedné země, například vysoké zadlužení Řecka, mohou rychle podkopat důvěru v celou eurozónu a ohrozit její finanční systém a ekonomiku, tvrdí experti.
Společný rozpočet nebo fond s daňovými příjmy by mohl například financovat projekty v infrastruktuře a veřejné služby. Představoval by tak automatickou bezpečnostní síť pro země zasažené hospodářským poklesem a "mírnil by sociální a ekonomické dopady krize".
"Takový fond by neustále získával příjmy od členů eurozóny a poskytoval by zemím peníze v době, kdy se budou potýkat s negativními šoky," píše MMF ve své zprávě.
Návrhy MMF by ale podle agentury AP čelily velkým politickým a právním překážkám. Mohly by totiž oslabit národní suverenitu členských zemí eurozóny přesunem většího objemu peněz i pravomocí na společné instituce. Silné ekonomiky, jako je například Německo, takové návrhy asi odmítnou, a to kvůli obavám z trvalého financování hospodářsky slabších zemí.
Eurozóna byla od začátku nynější dluhové krize v roce 2010 nucena poskytnout za přispění měnového fondu finanční pomoc pěti členským zemím. Nyní pracuje na vytvoření bankovní unie, která zahrnuje mimo jiné vytvoření jednotného bankovního dozoru.
Celá Evropská unie již společným rozpočtem disponuje. Výdaje tohoto rozpočtu se však soustředí zejména na dlouhodobé projekty a možnosti jeho využití jako nástroje pro odvracení a zmírňování ekonomických šoků jsou velmi omezené.