Index v zemích platících eurem tento měsíc vzrostl o 1,6 bodu na 96,9 bodu. O měsíc dříve rostl dokonce o 2,7 bodu. Hodnota za všechny členské státy EU se zvýšila dokonce o 2,4 bodu a dostala se na hodnotu 100,6 bodu.
V eurozóně důvěra rostla díky "markantnímu zlepšení" ve všech oborech, nejvýrazněji ve stavebnictví či maloobchodu. EK index sestavuje na základě obchodních zakázek, optimismu mezi výrobci, plánů na změny počtu zaměstnanců a dalších faktorech.
Zlepšení bylo patrné ve třech z pěti největších ekonomik eurozóny, jmenovitě ve Španělsku (o 2,5 bodu), Itálii (také o 2,5 bodu) a Francii (o 1,6 bodu). V Německu se situace od září prakticky nezměnila (zlepšení o 0,3 bodu), nálada o 0,9 bodu naopak poklesla v Nizozemsku.
Evropská komise zaznamenala růst důvěry v průmysl (o 1,1 bodu) doložený výrazně pozitivnějšími odhady manažerů, kteří čekají vyšší výrobu, a v o něco nižší míře také skutečnými objednávkami hotového zboží. Podobně růst o 1,9 bodu ve službách odráží vyšší poptávku očekávanou manažery.
Důvěra spotřebitelů zachovává vzrůstající trend od prosince 2012. Nynější zlepšení o 0,7 bodu je podle komise výrazem optimističtějšího pohledu na celkovou ekonomickou situaci, vývoj nezaměstnanosti či finanční situaci domácností. To vše převážilo nad pesimismem týkajícím se úspor v příštím roce.
Důvěra v maloobchodě vzrostla výrazně o 3,6 bodu, manažeři byli o hodně pozitivnější v hodnocení své současné obchodní situace. Zlepšil se také jejich pohled na další vývoj a hodnotu zásob. Největší růst důvěry ze všech sektorů však zaznamenalo stavebnictví, a to o 4,4 bodu. Přispělo k tomu stejnou mírou jak zlepšení objednávek, tak vyšší očekávání ohledně budoucí zaměstnanosti.
Podklady komise připomínají také nárůst důvěry na trhu finančních služeb, který ale není zahrnut do výpočtu indexu ekonomické nálady. Ten v září zaznamenal strmý nárůst o 6,1 bodu, hnaný očekáváním vysokého nárůstu poptávky a lepším hodnocením dosavadního vývoje i celkové obchodní situace.