Předpokládá se, že platy nad 600 eur měsíčně budou sníženy o 2,5 až 12 procent. Propuštěny pak mají být dvě procenta z celkového počtu 575.000 státních zaměstnanců. Od roku 2005 už přitom bylo ve státní správě zrušeno 175.000 pracovních míst.
Sérii stávek by měli 25. října zahájit pracovníci pošty, kterou má vláda v úmyslu zprivatizovat. Protestní akce by pak měly vyvrcholit 9. listopadu celonárodními demonstracemi.
Mezinárodní věřitelé Portugalska před dvěma týdny schválili postup tamní vlády v plnění záchranného úvěrového programu. Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ale odmítli žádost Lisabonu o zmírnění podmínky snižování rozpočtového deficitu na příští rok.
Věřitelé odmítli zvýšit cíl deficitu na rok 2014 na 4,5 procenta HDP, jak vláda žádala, a ponechali v platnosti původně stanovená čtyři procenta. Lisabon žádal o zmírnění podmínky pro deficit od jara a argumentoval tím, že takový krok by umožnil financovat opatření na podporu hospodářského růstu.
Portugalsko se předloni stalo po Řecku a Irsku třetí zemí eurozóny, která musela kvůli dluhové krizi požádat o zahraniční finanční pomoc. Země se dohodla s věřiteli na záchranné půjčce v objemu 78 miliard eur (zhruba dva biliony korun) a za to musí snižovat deficit a zavádět ekonomické reformy. Na jaře dostal Lisabon kvůli tvrdým dopadům úsporných opatření od Evropské komise další rok navíc na snížení rozpočtového schodku pod tři procenta HDP.
Záchranný program končí v polovině příštího roku a Portugalsko by si pak mělo pravidelně půjčovat peníze na trzích. Mnozí ekonomové se ale domnívají, že země bude i potom určitou formu pomoci potřebovat, minimálně záložní úvěrovou linku od EU.
Portugalsko v zájmu ozdravování veřejných financí už dlouho zvyšuje daně, snižuje vládní výdaje a omezuje vládní služby, což vyvolává nespokojenost veřejnosti a přispělo k prohloubení hospodářského poklesu. Kvůli nesouhlasu koaličního partnera s úspornými kroky se v červenci vláda téměř zhroutila.
Portugalská ekonomika se ve druhém čtvrtletí díky vývozu vymanila z hlubokého propadu a vykázala první růst za dva a půl roku. Za celý loňský rok se ekonomika země propadla o 3,2 procenta.