Směrnice z roku 2010 kromě jiného žádá, aby členské státy stanovily minimální požadavky na energetickou náročnost budov, zajistily certifikaci její míry i pravidelné kontroly systémů vytápění a klimatizace.
Státy EU by měly připravit vlastní plány na zvýšení počtu budov s "téměř nulovou spotřebu energie" a komisi o nich pravidelně informovat. Podle směrnice by též od roku 2021 měly být budovami s "téměř nulovou spotřebou energie" všechny nové stavby. Už od roku 2019 mají být takovými stavbami všechny budovy, které používají či vlastní orgány veřejné moci.
Stejný postup jako vůči České republice dnes komise uplatnila také vůči Rumunsku. Tyto země ale nejsou jediné, které mají problémy. Podobné varování dostaly v lednu Itálie, Řecko, Portugalsko a Bulharsko, v dubnu Španělsko a Slovinsko, v červnu Belgie, Německo, Finsko, Francie, Lotyšsko, Polsko a Nizozemsko a v září Rakousko, Kypr, Estonsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko a Velká Británie. Je to druhý stupeň řízení, který začal v září 2012 proti všem zemím EU s výjimkou Dánska, Irska a Švédska.