Kypr dělá v reformách pokrok, přiznávají zahraniční věřitelé

Kypr se v březnu dohodl s mezinárodními věřiteli na záchranném úvěru v celkovém objemu deset miliard eur (zhruba 257 miliard Kč). V rámci této dohody je země nucena zabavit část vkladů v kyperských bankách a zároveň zredukovat svůj přebujelý bankovní sektor.

Šéfka kyperské mise MMF Delia Velculescová dnes uvedla, že země z hlediska veřejných financí "pohodlně" plní stanovené cíle a reformy normálně pokračují. Kyperské banky podle ní učinily značný pokrok ve zvyšování kapitálových rezerv a postoupily s vlastní restrukturalizací.

"Realizace programu je celkově dobrá, vzhledem k budoucím rizikům je ale úplné a včasné uskutečňování programu dál zásadní," řekla Velculescová podle agentury AP.

Kyperský ministr financí Charis Georgiadis ale dne řekl, že pokud se má země vrátit k trvalejšímu růstu, bude třeba udělat ještě tvrdší rozhodnutí a dále se držet podmínek březnového záchranného programu. Jedním z největší problémů pro kyperské banky je rostoucí objem špatných úvěrů. Ty je podle ministra třeba restrukturalizovat, aby se zmírnilo břemeno pro ty, kdo mají problémy se splácením dluhů, a banky zároveň zůstaly v dobré kondici.

Věřitelé Kypru původně předpokládali, že ekonomika ostrovního státu letos klesne o 8,7 procenta. Nikósii se ale podařilo snížit výdaje a lépe si vede i na straně příjmů. Věřitelská trojka tak letošní prognózu poklesu zmírnila na 7,7 procenta. Předpověď recese pro příští rok však věřitelé zhoršili, a to na 4,8 procent z původního odhadu poklesu o 3,9 procenta. Důvodem je menší disponibilní důchod a zvyšující se nezaměstnanost. Příští rok by její míra měla podle odhadů překročit 19 procent.