Dlužníkům a věřitelům zvoní hrana – nahradí je úvěrovaní a úvěrující

Nový občanský zákoník přichází s kompletními změnami toho stávajícího. Ať už se novinky týkají obchodních společností nebo smluvních vztahů. Pozadu však nezůstávají ani právní pojmy, se kterými se často setkáváme ve smlouvách o úvěru. Dle vyjádření odborníků byly stávající pojmy „dlužník“ a „věřitel“ pro obyčejné laiky na první pohled ne příliš zřejmé a snadno zaměnitelné. U úvěrovaného a úvěrujícího prý má být samotná podstata pojmů jasná již na první pohled. Bohužel průzkum veřejného mínění hovoří zcela opačně.

Záměrné matení?

Jen si představte, že v novém roce obdržíte úvěrovou smlouvu, ve které se to bude jen „hemžit“ samým úvěrovaným, úvěrujícím, úvěrem, výší úvěru a podobnými slůvky se společným slovotvorným základem. Není to tak trošku matoucí? Pro laika, který si například sjednal půjčku u nebankovní společnosti, může být takovéto čtení složité již od základu. Pro pochopení skutečného významu smlouvy si tedy bude muset s největší pravděpodobností přivolat na pomoc finančního poradce nebo experta na tuto problematiku. Co to znamená? Další vynaložené náklady.

Kdo na tom „vydělá“?

Reforma občanského zákoníku byla dle vyjádření vysokých státníků a finančních expertů nezbytná. Bylo však nutné měnit i zažité pojmy, které si vryly pod kůži? Tvůrci zákoníku z okruhu bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila tvrdí, že rozhodně ano. Nový občanský zákoník, vstupující v platnost 1. ledna 2014, prý odstraní určité socialistické přežitky, které byly údajnou součástí aktuálního znění „starého“ občanského zákoníku. Nové pojmy mají prý pomoci právníkům přesněji charakterizovat samotný obsah smlouvy. Ale nebude tato novinka nahrávat spíše nepoctivým poskytovatelům půjček, kteří se budou – více, než kdykoli předtím – snažit na nevědomosti občanů vydělat? Odpověď na tuto otázku se s největší pravděpodobností dozvíme až po nějakém čase.

Co když použiji nesprávný pojem?

V případě, že budete stát na pomyslné „opačné straně barikády“ a při psaní smlouvy o úvěru se vám do jejího obsahu vloudí slovíčko doposud používané (dlužník, věřitel), pochopitelně to neznamená, že by byla smlouva neplatná. Smlouva se totiž posuzuje dle jejího obsahu a podstaty, nikoli dle užitých slov nebo slovních spojení.

Nepleťme si pojmy s dojmy

Ačkoli je informace o novém názvosloví oficiálně potvrzená, občanský zákoník je pouhou směrnicí – doporučením, nikoli právně vymahatelným závazkem. A to si spousta lidí neuvědomuje. Občanským zákoníkem se můžete při psaní smlouvy inspirovat, ne slepě opisovat jednu větu za druhou. To, co si do vlastní smlouvy napíšete je pouze a jen na vás. Jednotlivé strany můžete označit jakkoli. Otázkou však zůstává, zda druhá strana nebude mít s nevšedním označením problém. Pokud byste si nový občanský zákoník prolistovali, zjistíte, že pojmy „dlužník“ a „věřitel“ se jeho stránky i nadále hemží. Úvěrovaný a úvěrující se týká pouze smlouvy o úvěru. Do budoucna však budeme muset počítat s tím, že smlouvy (zejména) nebankovních společností budou ještě více nepřehledné, než tomu bylo doposud.