Ekonomická nálada v eurozóně se dostala na dlouhodobý průměr

Od května 2013 tak nebyl přerušen vzestupný trend, v různých měsících se měnila jen jeho hodnota. Prosincový nárůst v eurozóně má číselné vyjádření 1,6 bodu, v celé unii 1,4 bodu. V zemích platících eurem byl v prosinci patrný nárůst důvěry jak mezi spotřebiteli, tak mezi manažery ve službách, maloobchodě, stavebnictví a v menší míře také v průmyslu.

Ekonomická nálada se zlepšila ve třech z pěti největších ekonomik eurozóny: ve Španělsku o čtyři body, v Itálii o 2,3 bodu a v Nizozemsku o 1,5 bodu. Francie a Německo jsou prakticky beze změny s malým nárůstem na úrovni 0,3 bodu.

Česká republika, která ovšem eurem neplatí, je pod celoevropským průměrem s hodnotou 97,3 bodu. Nejvyšší spotřebitelskou důvěru Česko zaznamenalo v únoru 2007, kdy byl ukazatel na 118,3 bodu.

Důvěru spotřebitelů v eurozóně v posledním měsíci loňského roku o 1,8 bodu zvýšily optimistické názory na budoucí vývoj ekonomiky, očekávání ohledně vývoje zaměstnanosti a do menší míry také situace okolo úspor v domácnostech. Názory spotřebitelů na jejich budoucí ekonomickou situaci zůstaly v podstatě beze změn.

Podle odvětví vykazují země eurozóny nejvyšší nárůst důvěry ve stavebnictví (o 3,6 bodu), maloobchodu (o 2,7 bodu) a finančních službách (o dva body). Důvěra v sektoru služeb jako celku v prosinci vzrostla o 1,1 bodu. Manažeři ve všech oblastech zdůrazňovali optimističtější výhled a větší počet zakázek. Vyšší zaměstnanost očekávají manažeři v průmyslu, maloobchodě i stavebnictví, beze změny jsou v této oblasti očekávání v sektoru služeb.

Údaje z celé EU se od situace v eurozóně liší v hodnocení průmyslu, kde je důvěra beze změn, s výrazně lepší hodnotou v maloobchodě a naopak menší důvěrou ve stavebnictví. Nižší růst ekonomické nálady celé unie proti zemím platícím eurem je dán poklesem britského ukazatele o 0,1 bodu.