HK: Mezi firmami převládá negativní hodnocení intervencí ČNB

13.03.2014 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 13. března (ČTK) - Na 42 procent tuzemských firem podle průzkumu Hospodářské komory ČR hodnotí devizové intervence České národní banky negativně a uvádí, že jejich podnikání poškodí. Naopak 16 procent podniků podle tohoto průzkumu je považuje za dobré rozhodnutí, podle 34 procent intervence na jejich podnikání vliv mít nebudou. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila Hospodářská komora v únoru mezi 580 svými členy, tedy mezi velkými, středními i malými firmami včetně živnostníků.

Malé a střední podniky jsou v hodnocení příkřejší. Téměř polovina z nich, tedy 44 procent, vnímá intervence negativně a vyjadřuje obavu nad budoucím vývojem jejich podnikání. U velkých podniků komora zjistila negativní dopad intervencí u 28 procent z nich. Na to, jak české firmy vnímají rozhodnutí ČNB intervenovat, má podle průzkumu vliv nejen velikost dotazované firmy, ale i obor podnikání společně s exportním zaměřením.

Pozitivní hodnocení převládá u výrobních podniků, neboť intervence hodnotí pozitivně 39 procent z nich. Naopak u stavebních podniků hodnotí intervence kladně jen šest procent podniků a v oblasti služeb pouze pět procent. Negativní hodnocení intervencí u stavebních podniků převládá (46 procent) a u podniků v oblasti služeb (49 procent).

Markantní jsou názorové rozdíly na intervence mezi podniky, které se zaměřují na export či import. Z podniků, které nemají žádný podíl exportu, hodnotí intervence kladně pouze dvě procenta, naopak negativně 47 procent. Řada podniků, které neexportují, ale na intervence nemá vyhraněný názor. Na 38 procent z nich hodnotí intervence neutrálně a 13 procent nemá názor. U podniků s nadpolovičním exportem zboží a služeb hodnotí intervence pozitivně více než polovina podniků, tedy 59 procent, negativně pak 16 procent.

"Čeští podnikatelé dlouhodobě vnímají devizové intervence značně rozporuplně. Zatímco někteří podnikatelé kvitují v důsledku intervencí zvýšení tržeb při zachování stejných prodejních cen, možnost dalšího rozšíření exportu, tvorbu vyššího zisku a celkově lepší hospodářský výsledek, jiní si naopak stěžují na růst cen vstupů a tlak na růst mezd a avizují nutnost zvýšit ceny svých výrobků a služeb," komentoval výsledky průzkumu prezident komory Petr Kužel.

Komora podle něho od členských firem ví, že cena jejich vstupů se průměrně zvedla o šest až osm procent. Takové zvýšení cen vstupů se pak musí podle něj zákonitě odrazit ve zdražení cen produktů pro tuzemský trh. "I když má každá změna z dlouhodobého hlediska určitou setrvačnost, a některé další pozitivní důsledky devizových intervencí se mohou projevit až s delším časovým odstupem, je zřejmé, že intervence mají negativní vliv především na stavební a na malé a střední podniky, které jsou závislé na importu některých materiálů, tedy svých výrobních vstupů," dodal Kužel.

Devizové intervence spustila ČNB loni v listopadu s cílem uvolnit měnové podmínky a zabránit deflaci. Snaha držet kurz koruny poblíž hranice 27 Kč za euro měla dle tehdejšího vyjádření guvernéra centrální banky Miroslava Singera trvat nejméně rok a půl. Singer ale nyní v neděli v České televizi řekl, že slabší kurz koruny je aktuálně předmětem debat bankéřů o tom, jak závazek držet kurz koruny nad úrovní 27 Kč/EUR ukončit.

Názor na intervence v procentech:

pozitivní neutrální negativní neví/nemá názor všechny podniky 16 34 42 8 malé a střední podniky 14 34 44 8 velké podniky 34 29 28 9

zdroj: Hospodářská komora

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK