Výjimku ze stále rostoucí "zelené přirážky" má v Německu kolem 2000 velkých odběratelů energie. Podle vlády je taková výjimka nutná, aby vysoké náklady na obnovitelné zdroje nepřipravily německý průmysl o jeho konkurenceschopnost na globálním trhu. Podle názoru některých zemí Evropské unie ale Berlín touto výjimkou poskytuje domácímu průmyslu nedovolenou státní podporu, a tím narušuje hospodářskou soutěž v osmadvacítce.
Výjimku začala loni prověřovat Evropská komise, podle Handelsblattu se ale nyní zdá, že se podaří nalézt kompromisní řešení. O zvýhodnění přijdou dvě třetiny odvětví, mimo jiné by to mělo postihnout firmy v oboru zpracování masa, ovoce a zeleniny či společnosti zaměřené na těžbu hnědého uhlí, ropy a zemního plynu. Nárok na výjimku by nadále měli mít výrobci elektroniky, textilu, cementu či hnojiv, vztahovat by se měla i na rafinerie.
Návrh také počítá se zvýšením poplatku, který nyní firmy odvádějí. V současnosti zvýhodněné podniky platí "zelenou přirážku" ve výši 0,05 centu (1,4 haléře) za kilowatthodinu. V budoucnu by výše přirážky měla činit pětinu poplatku, který odvádějí domácnosti. Při současném odvodu domácností 6,24 centu (1,71 koruny) za kilowatthodinu by tak zvýhodněné firmy platily zhruba 1,25 centu (34 haléřů) za kilowatthodinu.
Podle Handelsblattu ještě není dohoda konečná a není vyloučeno, že se seznam zvýhodněných odvětví ještě změní. Vyřešení sporu se očekává v první polovině dubna.