Příliš nízká míra inflace by mohla ohrozit výrobu a výdaje spotřebitelů v eurozóně.
Za rizika pro globální ekonomický růst v nejbližším období Lagardeová označila pomalý růst cen v eurozóně, geopolitické napětí v místech jako je Ukrajina, a také nestabilitu na trzích.
"V roce 2013 byl globální růst zhruba tři procenta; na roky 2014 a 2015 očekáváme mírné zlepšení, které ale pořád zůstane pod úrovní dřívějších trendů," prohlásila Lagardeová. "Rizikem je, že bez dostatečných politických ambicí by svět mohl klesnout ve střednědobém výhledu do pasti nízkého růstu."
Lagardeová rovněž zvýšila své varování před nízkou inflací v eurozóně a přímo vyzvala ECB, aby jednala. "V eurozóně je potřeba další uvolnění měnové politiky, a to i prostřednictvím nekonvenčních opatření," řekla. Bankovní rada ECB zasedá ve čtvrtek. Na adresu Japonska Lagardeová řekla, že tamní centrální banka by pak podle ní měla pokračovat v kvantitativním uvolňování měnové politiky.
Šéfka MMF také varovala, že geopolitické napětí, pokud se vymkne z rukou, by mohlo ohrozit růst. Velmi napjatá je nyní situace mezi Ruskem a dalšími předními zeměmi světa kvůli anexi ukrajinského poloostrova Krym. USA a EU kvůli tomu uvalily na Rusko sankce. "Situace na Ukrajině je jednou z těch, která, pokud nebude dobře zvládnuta, by mohla mít širší vedlejší dopady," prohlásila Lagardeová.
Dodatečné vedlejší dopady by prý mohl mít i postupný útlum masivního programu na podporu ekonomiky v USA. Očekávání růstu úrokových sazeb v USA zasáhlo hlavně rozvíjející se trhy. Lagardeová tak zopakovala výzvu MMF k širší spolupráci mezi centrálními bankami, která by omezila negativní dopady omezování nákupů dluhopisů ze strany americké centrální banky (Fed). Pokud by toto omezování způsobilo problémy jiným zemím, mohly by se problémy z těchto zemí přelít zpět do USA.