Eurozóna je nyní největším věřitelem Řecka. Zadlužení země na konci loňského roku podle dnešních údajů evropského statistického úřadu stouplo na 175,1 procenta HDP ze 157,2 procenta HDP v roce 2012.
Ministři financí eurozóny se již v listopadu 2012 dohodli, že zváží další opatření a pomoc pro Řecko, pokud to bude nutné pro snížení zadlužení země. Mezi těmito opatřeními zmiňovali nižší spolufinancování strukturálních fondů nebo snížení úroků ze záchranného úvěru. Podmínkou však bylo, že Řecku se podaří vykázat celoroční přebytek primárního rozpočtu a plně zavést reformy dohodnuté se zahraničními věřiteli.
Většina analytiků očekává, že eurozóna sníží Řecku úrokové sazby u jeho úvěrů nebo mu prodlouží splatnost dluhu. Dohoda o dalším oddlužení Řecka se však čeká až ve druhé polovině roku.
Úleva při splácení dluhu má zajistit, aby zadlužení Řecka při ukončení úvěrového programu od Mezinárodního měnového fondu v roce 2016 činilo 175 procent HDP. Do roku 2020 se má snížit na 124 procent a v roce 2022 má být nižší než 110 procent HDP, napsaly agentury AP a Reuters. Atény dostaly v rámci dvou záchranných programů od EU a MMF slíbeno celkem 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč).