Průzkum: Více než tři čtvrtiny podnikatelů jsou pro přijetí eura

K Evropské unii, respektive k důsledkům českého vstupu do EU, se podnikatelé někdy vyjadřovali kriticky, přes 80 procent z nich si myslí, že Česko nemá v institucích EU dostatečné renomé, a má tak malou možnost něco ovlivnit.

Pokud ale jde o přijetí eura, většina z podnikatelů je pro. Čtvrtina soudí, že "včera bylo pozdě", tedy že republika už měla euro mít, skoro 30 procent je pro jeho přijetí v roce 2018 až 2020 a zhruba 22 procent se domnívá, že země by měla na euro přejít po roce 2020. Proti tomu, aby ČR euro přijímala, je 23 procent podnikatelů. Ve veřejnosti je poměr právě opačný, jen čtvrtina zavedení eura podporuje, ukázal nedávno průzkum agentury STEM.

Přibližně tři čtvrtiny podnikatelů si myslí, že vstup do unie byl pro jejich firmu přínosný, nejvíc oceňují volný pohyb v schengenském prostoru, evropské dotace a podpůrné nástroje, vnitřní trh a větší šance pro obchod. Přes 60 procent dotázaných ale soudí, že ČR málo využila své desetileté členství pro zvýšení vlastní konkurenceschopnosti. Hlavní nevýhody členství v EU vidí tuzemští podnikatelé v nárůstu administrativy a nadměrné regulaci.

Poměrně kriticky se stavějí k energetické politice EU, zhruba 46 procent ji označuje za špatnou a jen zlomek ji pokládá za příkladnou. "Většina firem vnímá tuto politiku z hlediska drahé elektrické energie v ČR," uvedl svaz průmyslu. Kladné hodnocení naopak výrazně převažuje třeba u evropské politiky soudržnosti a dotací a také u politiky výzkumu, vývoje a inovací. Vedle energetické politiky nejhorší hodnocení získala společná zemědělská politika, kritizovaly ji zhruba tři pětiny dotázaných.

Každý pátý podnikatel, který se zúčastnil výzkumu, nemá zkušenosti s evropskými fondy. Z těch, kteří je mají, udělala nadpoloviční většina zkušenosti dobré. Za hlavní problém při využívání dotací považují podnikatelé byrokracii. O dotace z fondů EU chce v období 2014 až 2020 žádat 54 procent respondentů, téměř 35 procent to v plánu nemá.

Většina dotazovaných podnikala v průmyslu či službách, skoro 40 procent z nich zaměstnávalo před 250 lidí, 31 procent dotázaných bylo z okruhu podnikatelů zaměstnávajících od 50 do 249 lidí, ostatní účastníci průzkumu byli podnikatelé, pro něž pracovalo do 59 zaměstnanců. Víc než tři čtvrtiny podniků zúčastněných v průzkumu tvořily české subjekty.