EU má prý otestovat, zda kvůli Ukrajině ustojí škrty v plynu

Ruská anexe ukrajinského Krymu vyvolala obavy ohledně možného narušení dodávek ruského plynu do Evropy. Unijní lídři pak vybídli komisi, aby sestavila seznam krátkodobých i dlouhodobých opatření.

Brusel v citovaném dokumentu vybízí členské státy, aby v souvislosti s možným narušení dodávek provedly zátěžové testy evropského energetického systému a vypracovaly zabezpečovací mechanismy. Například zvýšení zásob plynu nebo nalezení krátkodobých způsobů, jak omezit poptávku.

Kromě toho návrh požaduje, aby jiné velké dodavatelské země zvýšily produkci energií, kde to je možné. Celosvětové zdroje zemního plynu, například zkapalněný zemní plyn, by se měly přesměrovat do Evropy. Mimo to Brusel navrhuje krátkodobě spojit část stávajících unijních energetických zásob do "virtuální společné kapacitní rezervy". Mohlo by se tak prý stát ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro energii (IEA).

Z dlouhodobého hlediska komise nastínila svou vizi energetické politiky do roku 2030. Počítá se v ní s lepší energetickou účinností a větším podílem energií z obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Mimo to by měly zrychlit snahy o dokončení vnitřního trhu s energií, který by se opíral o lepší přeshraniční propojení mezi členskými státy.

Rusko varovalo, že v červnu zastaví dodávky plynu pro Ukrajinu, pokud Kyjev za ruský plyn nezaplatí předem. Zhruba polovina ruského plynu určeného evropským zákazníkům k nim míří přes Ukrajinu.

Po vytvoření "energetické unie" volá Polsko. Tamní premiér Donald Tusk, šéf komise José Barroso a eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger se ve středu v Bruselu zúčastní konference o energetické bezpečnosti. O energetické bezpečnosti by státy "osmadvacítky" měly jednat i na červnovém summitu v Bruselu.