ČNB informaci potvrdila s tím, že důvodem bylo umělé navyšování kapitálu WPB Capital z peněz záložny poskytnutých formou úvěrů, nabývání nedovolených typů cenných papírů a obcházení limitu angažovanosti. To vše se podle zjištění ČNB dělo přes síť účelově založených obchodních společností, kterou WPB Capital využívala. ČNB podá návrh na jmenování likvidátora WPB Capital, likvidátora na návrh ČNB jmenuje soud.
Nabytím právní moci rozhodnutí ČNB se veškeré pohledávky členů družstva stávají splatnými. Představitelé WPB tak musí podat dlužnický návrh na insolvenci. Objem splatných závazků v tuto chvíli převyšuje volnou likvidity družstva. O termínu výplat vkladů budou členové informováni prostřednictvím Fondu pojištění vkladů, uvedla WPB.
Vklady občanů i firem u WPB Capital jsou ze zákona pojištěny u Fondu pojištění vkladů, a to včetně úroků, do výše 100.000 eur (asi 2,7 milionu Kč) na jednoho člena záložny. V tomto limitu se náhrady vyplácejí do 100 procent výše vkladu.
WPB Capital poskytovala podle ČNB úvěry v řádech desítek milionů korun účelově založeným obchodním společnostem. Peníze následně putovaly řetězcem transakcí zpět do družstevní záložny ve formě dalších členských vkladů vedoucích pracovníků záložny nebo obchodních společností z její holdingové skupiny. WPB Capital zároveň obcházela limity angažovanosti, a to prostřednictvím nákupu cenných papírů, jejichž nabývání je jí zákonem zakázáno.
Podle WPB bylo správní řízení provázeno "mnohými nestandardnostmi, kabinetním jednáním ČNB, a především pak mnohými pochybeními správního orgánu a porušeními nejrůznějších zákonných předpisů". Mezi údajně protizákonnými postupy zmínila to, že předběžné opatření, které zakazovalo WPB jakoukoli činnost a plně ho paralyzovalo, trvalo téměř 11 měsíců, ačkoli zákon povoluje maximálně 120 dní. Celé správní řízení začalo podle WPB na základě záměrně zkreslených a nepravdivých anonymních podání.