Snížení úroků ECB podle německých bank nezajistí vyšší investice

ECB počátkem června snížila klíčovou refinanční sazbu na 0,15 procenta. Depozitní sazbu zredukovala na minus 0,1 procenta z dosavadní nulové úrovně, což znamená, že komerční banky musí platit za své krátkodobé úložky u ECB.

"Už po třech týdnech vidíme, že systém nefunguje tak, jak se očekávalo. Úložky u ECB se nijak významně nesnížily. A nedošlo ani k tomu, že by se ve státech na evropské periferii začaly ve větší míře poskytovat úvěry," řekl Kemmer.

"Problém totiž není v tom, že by na trhu chyběla likvidita," uvedl dále. V Německu podle něj banky sice jsou připraveny firmám půjčovat, ale podniky kvůli hospodářské nejistotě na světových trzích své investice odkládají a nemají o úvěry zájem. V jižních zemích eurozóny pak banky mají obavy z toho, že firmy nejsou dost silné na to, aby úvěr splatily, a obávají se, že by nezodpovědnými půjčkami znovu vytvořily situaci, která předcházela finanční krizi.

Problém se slabým investičním prostředím v jižní Evropě podle Kemmera mohou vyřešit jen strukturální reformy v tamních zemích. Rekordně nízké úroky však podle něj mohou snížit vůli vlád tyto reformy provést. "Nízké úroky tam mohou vyvolat dojem, že dodatečné dluhy rozpočet nijak masivně nezatěžují, takže není důvod vydávat se nepohodlnou cestou vyrovnávání rozpočtu a strukturálních reforem, ale je snadnější sáhnout si na trh pro levnou likviditu," řekl Kemmer.

Představitel svazu, který sdružuje 210 německých bankovních ústavů, nicméně vyjádřil přesvědčení, že politika nízkých úrokových sazeb nebude dlouho trvat. "Věřím, že to je jen mimořádná krátkodobá situace," řekl. Podotkl také, že i když pro komerční banky představuje záporná depozitní sazba ECB určitou zátěž, nebude to mít zásadní dopad na jejich hospodaření. Zdůraznil rovněž, že nevidí riziko přenesení záporných úroků i na klienty bank.