ECB před měsícem ve snaze odvrátit deflaci snížila svou základní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové rekordní minimum 0,15 procenta. Depozitní sazbu, za niž si banky ukládají u ECB přebytečné peníze, navíc poprvé nastavila do záporné hodnoty -0,10 procenta. Přistoupila i k novým nekonvenčním opatřením na podporu ekonomiky, včetně programu levných půjček pro komerční banky v objemu 400 miliard eur.
Meziroční míra inflace v eurozóně zůstala v květnu na 0,5 procenta. Již déle než půl roku se tak drží pod jedním procentem, tedy v oblasti, kterou Draghi označuje za nebezpečnou zónu.
Pozorovatelé čekají, zda ECB přinese podrobnosti o svém úvěrovém programu, který má banky přimět k obnovení úvěrové aktivity. Není zatím jasné, jak bude motivovat bankovní sektor, aby tyto peníze přesunul do ekonomiky, zejména v podobě úvěrů menším firmám, jak ECB plánuje. Minulé kolo levných úvěrů z přelomu let 2011 a 2012 banky z větší části využily k nákupům státních dluhopisů s vyššími výnosy.
Trhy budou rovněž pozorovat, zda se ECB vyjádří ke kurzu eura. Ten je nyní pod 1,37 USD, tedy zhruba tam, kde byl na počátku června, i když zřetelně níže než v době, kdy ECB začala signalizovat červnové razantní kroky proti deflaci.
Sledovat se budou rovněž signály ECB ohledně možnosti takzvaného kvantitativního uvolňování, což znamená zvyšování objemu peněz v ekonomice prostřednictvím nákupů dluhopisů. Draghi minule řekl, že pokud by se výhled inflace dál snížil, ECB by o takových krocích uvažovala.