Nový občanský zákoník: Uznání dluhu

Dluhová problematika domácností reprezentuje citelný problém, který se odráží od celkové bonity domácností, přes smutné příběhy z médií, negativním postojem části veřejnosti vůči exekutorům, až po obsah volebních kampaní jednotlivých politických stran. Uznává-li dlužník svůj dluh, měl by si být vědom, že činí zásadní právní jednání ve vztahu k věřiteli, pro kterého je následně zjednodušeno dokazování v rámci vymáhání dluhu soudní cestou.

Uznání dluhu v novém kabátě

Budete-li vyhledávat ustanovení vymezující uznání dluhu v novém občanském zákoníku, bude nutné přejít až k paragrafu 2053 a následujícím nového občanského zákoníku, tj. zákona č. 89/2012 Sb. Uznání dluhu se řadí mezi právní jednání utvrzující dluh. Původní úprava uznání dluhu byla vymezena dnes již zrušeným občanským zákoníkem, tj. zákonem č. 40/1964 Sb. a obchodním zákoníkem. Tato dvojkolejnost zákonné úpravy byla zrušena a nahrazena úpravou v novém občanském zákoníku.

Kdy dochází k uznání dluhu?

Uzná-li tedy někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. V rámci písemné formy uznání dluhu můžeme doporučit, aby byla pravost dlužníkova podpisu úředně ověřena pro případné budoucí rozporování pravosti podpisu dlužníkem.

K tématu si také můžete přečíst:

• Před žalobou prosím upozornit
• Načeradský: Oddlužení podnikatelů je nyní možné

Placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Tyto dvě ustanovení neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena. Tato úprava konkludentního uznání dluhu placením úroků nebo částečným plněním byla přejata ze zrušeného obchodního zákoníku.

Uznání dluhu a promlčení

Procesním důsledkem uznání dluhu je přesun důkazního břemene z věřitele na dlužníka. Věřitel tak má v případě sporu usnadněnou pozici tím, že nemusí prokazovat vznik dluhu a jeho výši v době uznání.

Z hlediska promlčení ve vztahu k promlčení lze ve stručnosti vyjádřit, že uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

Věřitelé nebo dlužníci, kteří zvažují sepis uznání dluhu dle nového občanského zákoníku nebo si nejsou jisti otázkou placení úroků, částečného plnění, procesními následky, či promlčením ve vztahu k uznání dluhu, by měli konzultovat s odborníky na závazkové právo. Komplexnost smluvních vztahů mezi věřitelem a dlužníkem vyžaduje, aby byly posouzeny veškeré aspekty konkrétní situace, a to s ohledem na další případné novelizace zákona, či rozhodovací praxi soudů.