Asociaci opustily Záložna Creditas, spořitelní a úvěrní družstvo Akcenta, Družstevní záložna Kredit a Družstevní záložna PSD. Větší záložny WPB Capital a Moravské spořitelní družstvo nedávno zkrachovaly. Asociace tak nyní zastupuje šest z celkově 11 záložen působících na českém trhu.
"Důvodem odchodu bylo to, že nyní nebylo možné dosáhnout na půdě asociace jednotné stanovisko zejména vůči současné regulační politice ČNB a chystaným legislativním změnám v oboru," řekla ČTK Marcela Polášková ze Záložny Creditas. Tím podle ní mizel účel existence asociace formulovat a prosazovat jednotnou politiku za celý sektor.
"K opuštění asociace jsme se rozhodli po vyhodnocení situace, kdy se představy naší družstevní záložny o fungování, strategii a směřování začaly s Asociací družstevních záložen rozcházet," uvedl mluvčí spořitelního a úvěrního družstva Akcenta Jan Vlček.
Pravidla pro fungování družstevních záložen se zřejmě od příštího roku zpřísní. Poslanci v červenci v prvním čtení podpořili vládní novelu zákona, která počítá s omezením bilanční sumy kampeliček na pět miliard korun, zvýšením příspěvku záložen do Fondu pojištění vkladů na dvojnásobek a omezení výše úvěrů poskytovaných záložnami na 30 milionů korun.
"Naším hlavním cílem je spolupracovat na legislativní regulaci trhu. Vítáme takovou úpravu regulace, která zvýší stabilitu a zajistí dlouhodobou perspektivu družstevním záložnám. Jsme hluboce přesvědčeni, že družstevní záložny mají na českém trhu místo," uvedl Kovács. Asociace proto podle něj podporuje zákonné změny, které by měly pomoct ČNB v regulaci trhu. Příkladem je omezení bilanční sumy na pět miliard korun, což je předěl mezi záložnou a bankou.
Na druhou stranu asociace nesouhlasí s návrhem, aby bylo úročení vkladů podmíněno současným vložením finančních prostředků vkladatele do jmění družstevní záložny. "Na základě modelové analýzy dopadů tohoto ustanovení mezi našimi členy jsme došli k závěru, že není uskutečnitelné za ekonomicky přijatelných podmínek," dodal Kovács.