\"My můžeme celkem s jistotou říci, že to bude v tomto mantinelu, ale jestli se to bude blížit k tomu skromnějšímu či ambicióznějšímu, to bude záležet na tom, jaké konkrétní výsledky budou z vyjednávacích kol. I ten nejskromnější odhad je pro ČR zajímavý,\" uvedl Bärtl.
Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) si klade za cíl liberalizovat vzájemný obchod a investice. Vyjednávání o partnerství byla zahájena v červenci loňského roku, završena by podle odhadů mohla být v příštím roce.
Bariérou pro vzájemný obchod mezi ČR a USA dnes v převážné míře nejsou vysoká cla, ale spíše komplikované administrativní a netarifní překážky v podobě systémů technických standardů, certifikací, homologací a regulatorních systémů obecně.
\"Rozdíly v regulatorní oblasti představují dneska největší zátěž pro naše, zejména malé, střední firmy. Pro ně velmi obtížné překonávat ty rozdíly v té regulatorice v mnoha ohledech. Ani se nepouštějí do boje a vzdávají přímo ten tah na zámořské trhy,\" dodal Bärtl.
I když průměrná výše cla pro tuzemské vývozce vychází nyní na čtyři procenta, některé sektory jsou na tom hůře. Například české výrobky ze skla čelí až 28 procentní sazbě cla.
Celková obchodní výměna mezi EU a USA se každoročně pohybuje kolem 800 miliard euro. Každý den se obchoduje se zbožím a službami za dvě miliardy eur. Vzájemné přímé investice dosahují téměř tří bilionů euro. Dohoda o volném obchodu mezi EU s Spojenými státy by byla bezprecedentně nejvýznamnější bilaterální obchodní dohodou vůbec.
Pro ČR představuje vývoz do USA jen asi dvě procenta celkového exportu. Podle Bärtla je ale významná skladba zboží, které z ČR do Ameriky míří, z hlediska přidané hodnoty.
Podle studie Bertelsmann Stiftung jsou celkové pozitivní dopady uzavření transatlantické dohody pro českou ekonomiku v rozmezí nárůstu HDP o 0,17 až 2,58 procenta. To by v praxi znamenalo šest až 22.000 nových pracovních míst, tj. celkový pokles nezaměstnanosti o 0,1 resp. 0,4 procenta.