EU podle komise letos čeká jen slabý růst o 1,3 procenta

Hospodářské oživení, které začalo loni ve druhém čtvrtletí, je tak podle komise stále nejisté a ekonomická dynamika je v mnoha členských zemích nadále nízká. Ozdravení EU se jeví jako slabé také ve srovnání s ostatními vyspělými ekonomikami a s ohledem na příklady oživení po finančních krizích v minulosti, ačkoli i tehdy bylo oživení zpravidla pomalé a křehké.

\"Hospodářská situace ani situace v oblasti zaměstnanosti se nezlepšují dostatečně rychle,\" komentoval předpověď před novináři Jyrki Katainen, místopředseda nové Evropské komise, odpovědný právě za zaměstnanost, růst, investice a konkurenceschopnost.

Ještě v květnu byla komise o něco optimističtější, když pro celou unijní osmadvacítku předpovídala letošní růst 1,6 procenta a v zemích platících eurem 1,2 procenta. Nyní je připomenuto zastavení německého hospodářství, dlouhodobá stagnace Francie či předpokládaný propad Itálie. Návrat k růstu letos zřejmě zaznamená Španělsko, například Británie by měla posílit o více než tři procenta.

Katainen dnes připomněl, že nový tým vedený Jeanem-Claudem Junckerem plánuje ještě do konce roku předložit balík k posílení investic v EU ve výši 300 miliard eur (téměř 8,5 bilionu korun), který by měl pomoci nastartovat a posílit hospodářské oživení.

Míry růstu jednotlivých členských států se budou letos podle prognózy stále značně lišit - Chorvatsko by mělo poklesnout o 0,7 procenta HDP a Irsko růst až o 4,6 procenta. V následujících dvou letech se však mají podle předpokladů rozdíly v růstu zmenšovat, mělo by odeznívat dědictví ekonomické krize, zabrat uskutečněné reformy a všechny země EU by tak měly zaznamenat růst.

Stále však existuje riziko horšího vývoje, varovala dnes Evropská komise. Připomněla v této souvislosti trvající \"geopolitické napětí\", nestabilitu na finančních trzích a nebezpečí neúplného provedení strukturálních reforem v členských zemích.

Inflace zůstane v roce 2014 na velmi nízké úrovni, uvádí prognóza. S postupným posilováním ekonomické aktivity a zvyšováním mezd by však měla začít růst. Podle předpovědi dosáhne inflace v EU letos výše 0,6 procenta, v roce 2015 pak jednoho procenta a v roce 2016 1,6 procenta. Pro eurozónu zní podzimní odhad inflace letos 0,5 procenta, příští rok 0,8 procenta a v roce 2016 je očekáván její růst na hodnotu 1,5 procenta. Napříč EU by se měly v příštích letech snižovat schodky veřejných financí.

Důvody unijního pomalého růstu souvisí se světovou krizí, ale jejich kořeny tkví také ve faktorech specifických pro EU. Prognóza připomíná, že pomalý růst unie už trvá déle, než předpokládala většina analytiků. Mezi okolnostmi, které brzdí rozvoj evropské ekonomiky, jsou zmíněny potřeba \"oprav\" bankovního sektoru, nedokončené reformy či dluhová krize. V eurozóně navíc obnovu zatěžují také nepříznivé podmínky pro soukromé investice či třeba slabý pracovní trh.

Obnova po propadu z let 2008 a 2009 je nyní podle prognózy pomalejší než jakýkoliv podobný návrat z krize od konce druhé světové války na obou stranách Atlantiku.