Osvobození navrhl bývalý ministr pro místní rozvoj Radko Martínek (ČSSD). Argumentoval tím, že by zpoplatnění znamenalo zastavení výstavbny nových regionálních silnic či místních obchvatů. Poukazoval také na to, že rozdílný přístup k silnicím podle jejich vlastníka by mohl být neústavní. Ministerstvo hájilo úlevu jen pro státní silnice s tím, že tato změna má za cíl zabránit pouze tomu, aby stát platil sám sobě.
Výbor na Martínkův návrh posílil roli územních plánů při rozhodování o poplatcích. V případě výjimky z plateb odvodů pro dopravní nebo průmyslové stavby v průmyslových zónách chce, aby se nevztahovala jen na stavby schválené do konce loňského roku.
Novela je především reakcí na zvýšení poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu v roce 2011. Tehdy se platby za vynětí půdy zvýšily kvůli masivní výstavbě solárních elektráren a možným záborům zemědělské půdy. Podle vlády se tím ale zkomplikovaly některé investice.
Nově mají být zachovány současné základní sazby odvodů za vynětí. U půdy nejvyšší bonity se nově nebudou koeficienty ekologické váhy sčítat, ale použije se jedna nejvyšší hodnota. Cena za vynětí půdy se tak v ČR srovná s okolními členskými státy EU. Mírně zvýšit se mají platby za vynětí nejméně hodnotné půdy čtvrté a páté kategorie.
Nejkvalitnější půdu v první a druhé třídě ochrany lze odejmout z fondu jen tehdy, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu.