Pět případů, kdy je vyplnění daňového přiznání radost

Daňové přiznání podávají povinně všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Zaměstnanci mohou sami dobrovolně podat daňové přiznání. Povinné je i pro zaměstnance mající zdanitelné příjmy mimo zaměstnání nad 6 tisíc korun za rok 2014. Zaměstnanci však mohou sami dobrovolně podat daňové přiznání. Kdo se může těšit na daňovou vratku?

1) Čerpání daňového bonusu

Když je daňové zvýhodnění vyšší než daň z příjmu fyzických osob, tak vzniká nárok na daňový bonus. OSVČ uplatňující výdaje paušálem nemohou uplatnit daňové zvýhodnění za rok 2014. Daňové zvýhodnění na každé dítě za každý měsíc roku 2014 činí 1 117 Kč. Za celý rok 2014 tedy 13 404 Kč.

Praktický příklad

Živnostník pan Malý má příjmy za rok 2014 ve výši 370 958 Kč. Výdaje 106 115 Kč. Pan Malý vede daňovou evidenci. Pan Malý uplatní daňové zvýhodnění na dvě děti. Jak vysoký daňový bonus obdrží po doručení daňového přiznání?

vlastní výpočet autora

2) Čerpání slevy na manželku

Když měla manželka (manžel) za rok 2014 vlastní příjmy do 68 tisíc Kč, tak je možné v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku. Jestliže byly během roku 2014 zaplaceny zálohy na dani z příjmu, tak vznikne zpravidla nárok na daňovou vratku.

Praktický příklad

Zaměstnanec pan Veselý měl hrubou měsíční mzdu 20 000 Kč po celý rok 2014. Na zálohách na dani z příjmu zaplatil pan Veselý během roku celkem 23 400 Kč. Souhrnné pojistné placené zaměstnavatelem bylo za celý rok 2014 81 600 Kč. Hrubý zisk (příjem - výdaj) ze samostatné výdělečné činnosti byl 40 000 Kč. Paní Veselá byla po celý rok nezaměstnaná a vlastní příjmy měla do 68 tisíc Kč.

vlastní výpočet autora

TIP - přečtěte si užitečné rady:

• Kdo musí za rok 2014 podat daňové přiznání?
• Deset omylů při vyplňování daňového přiznání
• Deset rad živnostníkům pro vyplňování daňového přiznání
• Pět případů, kdy je vyplnění daňového přiznání radost

3) Nevyužití základní slevy na poplatníka

Při vyplňování daňového přiznání náleží základní sleva na poplatníka vždy v plném rozsahu. Tedy v částce 24 840 Kč. Základní sleva na poplatníka se poměrně nekrátí. Občané, kteří nevyčerpali v plném rozsahu daňovou slevu na poplatníka během roku 2014, obdrží při podání daňového přiznání daňovou vratku.

Praktický příklad

Penzista pan Svoboda byl zaměstnaný během roku 2014 po dobu tří měsíců (září až listopad). Ve všech třech měsících měl hrubou mzdu 22 500 Kč. Na zálohách na dani z příjmu mu bylo sraženo 7 380 Kč. Zaměstnavatel za něj zaplatil povinné pojistné 22 950 Kč

vlastní výpočet autora

4) Čerpání školkovného

Za umístění dítěte v mateřské školce je možné uplatnit daňovou slevu až do částky 8 500 Kč na každé dítě. Jestliže má rodina ve školce dvě děti a školkovné na každé dítě je 12 000 Kč, tak jeden z rodičů uplatní školkovné ve výši 17 000 Kč (8 500 Kč x 2). Školkovné nelze uplatňovat měsíčně jako daňové zvýhodnění. Vždy pouze za celý rok. Jestliže rodič uplatňující školkovné zaplatil během roku nějaké zálohy na dani z příjmu fyzických osob, tak mu často vznikne nárok na daňovou vratku. Princip výpočtu by byl podobný jako v případě uplatnění slevy na manželku, pouze částka slevy je nižší.

5) Uplatnění daňových odpočtů

Základ daně snižují nezdanitelné položky, neboli daňové odpočty. Daňovými odpočty (dle § 15 zákona o dani z příjmu) jsou dary, úroky z úvěru na bydlení, zaplacené příspěvky na penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření, zaplacené příspěvky na životním pojištění, členské příspěvky zaplacené odborové organizaci, úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Daňové odpočty snižují při splnění zákonných podmínek základ daně. Nesnižují přímo daňovou povinnost jako slevy na dani. Daňové odpočty se uplatňují až za celý rok, nelze jimi snižovat daňovou povinnost během roku. Občané, kteří zaplatili během roku zálohy na dani z příjmu fyzických osob, mohou opět při uplatnění daňových odpočtů v daňovém přiznání mít nárok na daňovou vratku.