Mzdy začínajících architektů a projektantů jsou podprůměrné

Výplata dalších 45 procent nových zaměstnanců se pohybuje mezi 20 až 25 tisíci korunami. O něco málo lepší je situace v oblasti projektování inženýrských staveb. V tomto oboru dostane pětina nastupujících 25 až 30 tisíc korun. Teprve až pětiletá praxe podle analýzy zaručí nadpoloviční většině (57 procentům) absolventů příjem přesahující právě průměrnou hrubou mzdu (25 až 35 tisíc korun hrubého).

Ani zájemce o práci v projekční kanceláři nebo architektonickém ateliéru ale při nástupu nedostane o moc více. Jen zhruba každý desátý (12 procent) dostane plat mezi 35 až 40 tisíci korunami. Pouze tři lidé ze sta se dostanou nad tuto hranici. \"V rámci několikaleté devastace stavebnictví v minulých letech se tento obor stal neatraktivním. Mnoho lidí z oboru odešlo, pro studenty není projektování perspektivní. Vychovat projektanta trvá roky, a tak se snažíme o udržení těch kvalitních. Tlak tu samozřejmě je, životní náklady rostou. Selektivně hledáme v mzdových požadavcích rovnováhu, byť to není lehké,\" podotkl ředitel společnosti Arch.Design Ivo Kovalík.

Podle obchodního ředitele společnosti Valbek Lukáše Hruboně je problém i s vnímáním hodinových sazeb jednotlivých profesí. \"Když si domů pozvu člověka na opravu kotle, zaplatím kolem tisícovky a pán je za 40 minut pryč. Když si necháte na autě vyměnit olej, zaplatíte za otočení šroubu na vaně opět něco kolem tisícovky a nikdo se ani nepozastaví. Když však napíšu do výběrového řízení podobnou hodinovou sazbu za odborníka s třicetiletou praxí, který je svým autorizačním razítkem zodpovědný za stamilionové stavby, tak potom nemám šanci uspět,\" tvrdí Hruboň.

V budoucnu by tak Česku mohli chybět kvalifikovaní projektanti a architekti, spousta absolventů prý totiž zvolí jinou profesi. \"Smutné je, že nejen nadaní mladí, ale i zkušení technici odcházejí z finančních důvodů mimo obor. Společenská prestiž projektanta není velká, finančně málo zajímavá, perspektiva zlepšení nijak zářná. Tudíž zde jde o absolutně zmařenou investici státu do technické inteligence, kterou nepodporuje, ačkoliv jde o významnou součást motoru ekonomiky, kultury národa a základu konkurenceschopnosti,\" dodal generální ředitel Sudop Group Pavel Havlíček.