Tištění peněz podpořila velká většina členů ECB, ukázal zápis

ECB se v lednu rozhodla podpořit ekonomiku eurozóny nákupem vládních dluhopisů. Od března tak bude do ekonomiky měnového bloku pumpovat 60 miliard eur měsíčně, aby podpořila její oživení. Nákupy vládních dluhopisů a dalších cenných papírů budou trvat minimálně do září 2016. Jejich celkový objem by měl překročit bilion eur.

Zápis z lednového zasedání Rady guvernérů ukazuje, že hlavní ekonom ECB Peter Praet upozorňoval centrální bankéře na nebezpečí spojená s případným odkladem takového rozhodnutí. Jeho tvrzení a následná debata většinu přítomných přesvědčila o nutnosti okamžitě jednat.

\"Kdyby nebyla oznámena žádná opatření, mohl by se očekávat obrat v nedávném vývoji na finančních trzích,\" stojí v zápisu.

Činitelé rovněž připustili, že účinek jejich dřívějších opatření, jako byly levnější půjčky firmám, byl \"omezenější\", než se čekalo. Někteří činitelé argumentovali, že banka by k takzvanému kvantitativnímu uvolňování měla přikročit jen v nepředvídaných situacích. Zazněly i názory, že nebezpečí plnohodnotné deflace je relativně malé. To ale narazilo na \"širokou shodu\", že riziko, \"i když je nejisté\", je příliš velké na to, aby mohlo rozhodnutí banky odložit.

ECB se tak připojila k jiným centrálním bankám, které také zveřejňují záznamy z rozhodování o měnové politice. Kromě americké centrální banky (Fed) tak činí i třeba britská Bank of England nebo japonská Bank of Japan.

Pro ECB mělo přitom mimořádný význam zachování anonymity. Rada guvernérů čítá 25 členů, z nichž 19 je guvernéry národních centrální bank. Panovaly obavy, že tito guvernéři by se doma mohli stát terčem kritiky, kdyby se ukázalo, že schválili opatření, která jsou v rozporu se zájmy jejich zemí.