Zeman podepsal novelu zákona o ochraně půdního fondu

Vláda novelou reagovala na zvýšení poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu v roce 2011. Tehdy se platby za vynětí půdy zvýšily kvůli masivní výstavbě solárních elektráren a možným záborům zemědělské půdy. Podle vlády se tak zkomplikovaly některé investice. Nyní zůstanou současné základní sazby odvodů za vynětí. U půdy nejvyšší bonity se nově nebudou koeficienty ekologické váhy sčítat, ale použije se jedna nejvyšší hodnota. Cena za vynětí půdy se tak v ČR srovná s okolními členskými státy EU.

Nově má platit, že nejkvalitnější půdu v první a druhé třídě ochrany lze odejmout z fondu jen tehdy, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem její ochrany. Platit se podle novely nebudou odvody za stavbu drah, pokud bude stavebníkem a následně vlastníkem stát, a u státních pozemních komunikací. Poplatkům nebudou podléhat ani cyklistické stezky, pokud budou v souladu s územním plánem.

Poslanci upravili v novele mimo jiné rozdělování peněz z odvodů. Podíl státního rozpočtu klesne ze 75 procent na 55 procent a podíl obcí vzroste z deseti na 30 procent.

Senátoři chtěli v novele osvobodit od poplatků také kraje a obce při vynětí půdy pro stavbu jejich silnic, a to hlavně kvůli stavbě obchvatů malých měst a obcí. Sněmovna to ale odmítla. Proti senátní verzi vystoupil i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) s tím, že snižuje ochranu půdy.

Podle Senátu by také nebyl nutný souhlas úřadů k vynětí půdy z fondu, pokud by šlo o pozemky určené třeba pro stavby bydlení a takzvané občanské vybavenosti. Proti senátní verzi se vyslovila i Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR. Senátní navrhované výjimky podle ní rušily smysl zákonné ochrany půdy.