V případě opatření při dosažení dluhové hranice 55 procent HDP finanční ústava a její doprovodné zákony proti návrhu z loňského srpna ale neobsahují povinnosti předložit vyrovnaný státní rozpočet, snížit platovou základnu pro výpočet platů ústavních činitelů o pětinu, zastavit růst prostředků na odměnu za práci v sektoru veřejných institucí nebo zvýšit vyplácení důchodů méně, než stanoví zákon.
Původně navrhovaná opatření byla ve verzi, která byla odeslána ministrem financí Úřadu vlády v srpnu loňského roku. \"Následně však byl odeslaný návrh diskutován koaliční radou, která k danému účelu také zřídila speciální pracovní skupinu. Výsledky jejího jednání pak byly zohledněny ve verzi předpisu, který byl zařazen na program únorových schůzí vlády,\" uvedlo dnes na dotaz ČTK ministerstvo financí.
Podle úřadu je v zákoně mnohem důležitější pravidlo o stanovování výdajů veřejných institucí. Ty by se měly odvíjet od odhadů příjmů, které budou očištěny od vlivu hospodářského cyklu. Například v době silného růstu ekonomiky by tak dodatečné příjmy neměly být utraceny, naopak v době ekonomického útlumu by se mohly příjmy navýšit z dříve vytvořených rezerv. \"To je konzistentní s tím, co je ve fiskálním paktu,\" uvedlo ministerstvo.
Schválený návrh tak počítá s tím, že v případě dosažení dluhové hranice 55 procent HDP vláda schválí a předloží Poslanecké sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Dále vláda předloží sněmovně návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven, přičemž návrhy schodkových rozpočtů může předložit jen v případě, že schodek bude možné uhradit nejvýše jednou třetinou finančních zůstatků pojišťovny z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí.
K těmto krokům nebude muset kabinet přistoupit například v případě nouzového nebo válečného stavu, kvůli odstraňování následků živelních pohrom nebo při významném zhoršení ekonomického vývoje, kdy ekonomika klesne o dvě procenta mezičtvrtletně nebo o tři procenta meziročně.
Vláda v pondělí přistoupila ještě k další změně, kdy snížila počet členů Národní rozpočtové rady z pěti na tři. Úkolem rady bude především plnění číselných fiskálních pravidel, kterými jsou zejména pravidlo limitu výše dluhu. Dále bude sledovat hospodaření veřejných institucí a vypracovávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
Samotný ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, který musí Parlament schválit ústavní většinou, obsahuje pouze dluhovou hranici 55 procent hrubého domácího produktu. Samotné sankce a opatření pro udržitelnost dluhu obsahuje pak doprovodný zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který již není třeba schválit ústavní většinou.