V loňském roce hrubý domácí produkt Číny stoupl o 7,4 procenta, což bylo nejpomalejší tempo za posledních 24 let. Růst druhé největší ekonomiky světa tak poprvé od roku 1998 zaostal za vládním cílem, podle kterého měl činit 7,5 procenta.
\"Po nejsenzačnější hospodářské expanzi ve světové historii je třeba přijmout postupný přechod Číny k novému normálu, představovanému pomalejším a udržitelnějším růstem,\" uvedl generální tajemník OECD Ángel Gurría. Tento přechod bude podle OECD vyžadovat další strukturální reformy, včetně pokračující liberalizace úrokových sazeb a měnového kurzu.
Čínský parlament minulý týden schválil vládní plán, který počítá se zpomalením ročního růstu ekonomiky ze 7,5 procenta na sedm procent. Peking se snaží omezit závislost ekonomiky na investicích a zahraničním obchodu a podporovat hospodářský růst založený na domácí spotřebě.
Čínský prezident Si Ťin-pching již loni prohlásil, že Čína si musí zvyknout na pomalejší tempo růstu ekonomiky. Peking nicméně během loňského i letošního roku představil řadu stimulačních opatření zahrnujících investice do infrastruktury či snížení úrokových sazeb. Signalizoval tak obavy z politicky nebezpečného úbytku pracovních míst.
Čína je v posledních letech hlavním motorem růstu světové ekonomiky a stala se významným dovozcem komodit i spotřebního zboží. Slabší růst v Číně by tak mohl mít negativní dopady na další ekonomiky, a to jak v Asii, tak ve zbytku světa.