Původní pojetí odškodnění nemajetkové újmy v případě újmy na zdraví reprezentovaly zejména nároky bolestného a ztížení společenského uplatnění, které byly bodově vymezeny ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb. Hodnota jednoho bodu činila 120,- Kč a po léta se přes inflační a ekonomické vlivy neměnila. K získání navýšení odškodnění bylo nutné dokazovat v soudních sporech mimořádnost následku újmy na zdraví.
Nový občanský zákoník
S účinností nového občanského zákoníku od 1. ledna 2014 došlo ke zrušení výše uvedené bodové vyhlášky. Nová koncepce odškodnění újmy na zdraví vychází a navazuje na částečně i starou koncepci z hlediska odškodnění bolestného a v případě překážky lepší budoucnosti ztížení společenského uplatnění. Důležitou změnou je však stanovení odškodnění „další nemajetkové újmy“. Bolestné a ztížení společenského uplatnění jakožto dvě složky nemajetkové újmy nemohou v plném rozsahu zaštítit veškeré dopady újmy na zdraví. Stanovením odčinění i další nemajetkové újmy se soudům umožňuje komplexně zvážit celkový stav poškozeného vlivem způsobené újmy na zdraví, bez limitace určité tabulky Ministerstva a jednotlivých bodů.
Idealismus není na místě
Nemůžeme však očekávat naprostou revoluci ve výši přiznávaných odškodnění újmy na zdraví, například v případech lékařských pochybení. Již původní trend poměrně složité a rozsáhlé judikatury naznačoval i pozitivní tendence některých soudců, kdy otázka výše odškodnění újmy na zdraví je v mnoha případech přiznávána odlišně a závisí na určité „odvaze“ soudce stanovit místní nemocnici povinnost hradit odškodnění újmy na zdraví v řádech miliónů. Pokud se však poškozený rozhodne podat žalobu o odškodnění újmy na zdraví, je nutné již dle zmíněné složitosti judikatury vyhledat specialisty na odškodnění újmy na zdraví. Znalost složitosti tématiky a především procesní zkušenosti jsou zárukou zvýšení šance úspěchu ve sporu pro získání adekvátního odškodnění. V soudním sporu bude nutné předložit soudu výčet veškeré vytrpěné újmy poškozeného vlivem poškození zdraví. Bolest, ztížení rozvoje v pracovní oblasti, rodinném životě, sociálním zapojení, sportovních aktivitách, sexuální újma, citová újma, dopady na vztahy a přátelství, estetická újma a mnohé další bude mít vliv na výši odškodnění újmy na zdraví.
Úsvit spravedlivého odškodnění
Zdraví je nejvyšší hodnota, kterou máme. Zajištění spravedlivého odškodnění v případě způsobené újmy může být sice zdlouhavým bojem, avšak v případě správné argumentace a předložení důkazů je šance na úspěch.
Nejvyšší soud po zrušení uvedené vyhlášky č. 440/2001 Sb. vypracoval metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, aby usnadnil soudům při postupu k určení odškodnění újmy na zdraví. Kompletní znění této metodiky Nejvyššího soudu naleznete na jeho webových stránkách www.nsoud.cz.
Bohužel v rámci odškodnění pracovních úrazů je právní stav komplikovanější. Zákoník práce stále odkazuje v rámci odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění na vyhlášku č. 440/2001 Sb., dokud nenabyde účinnosti zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, jehož účinnost se neustále oddaluje. Odborná veřejnost nemá jednotný právní názor na tento stav.
Zrušený občanský zákoník
§ 444
(1) Při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění.
(2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech.
Nový občanský zákoník s účinností od 1. 1. 2014
2958
Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.