Podle nynějšího zákona museli vlastníci budov a společenství vlastníků vybavit vnitřní tepelná zařízení budov měřidly na teplo do konce loňského roku. Měřidla mají sloužit především ke spravedlivému rozpočítání nákladů na teplo. Zmírnění podmínek prosadili senátoři. Poukazovali na to, že někde je technicky obtížné je namontovat a že měřidla mohou měřit s více než stoprocentní chybou.
Zeman dnes podepsal taky zákon, podle kterého rozúčtování nákladů na spotřebu tepla v bytech, v nichž nebudou měřiče tepla, bude možné na základě dohody nájemců a vlastníků bytů. Půjde o případy, kdy nebude nutné instalovat měřidla na teplo.
Ministerstvo průmyslu a obchodu už zadalo Českému vysokému učení technickému zpracování analýzy, která zjistí, v jakých typech budov nemá smysl měřidla instalovat. Podle dokumentu vznikne vyhláška. Půjde o domy, kde by instalace měřidel stála mnohem víc, než kolik tepla se v nich spotřebuje.
Senátoři vložili do novely rovněž ustanovení, které říká, že uživatelé bytů nebo jejich vlastníci budou povinni umožnit instalaci nebo kontrolu měřidel pouze na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků. Má to podle senátorů zabránit kontrole a instalaci přístrojů v nevhodný čas a bez předchozího informování uživatele bytu.
Vládní novela zákona o hospodaření energií především počítá s tím, že při prodeji nebo pronájmu staveb postavených před rokem 1947, u nichž nebyla od té doby žádná větší změna, nebude muset vlastník po dohodě s druhou stranou předkládat průkaz energetické náročnosti, tzv. energetický štítek. Nyní musí mít průkaz energetické náročnosti všechny prodávané nebo pronajímané budovy. Změna má ulehčit prodej těchto budov.
Poslanci navíc v předloze povinnost nechat pro budovy vypracovat energetický štítek navíc ještě víc omezili. Štítky budou zapotřebí jen v případě prodeje nebo pronájmu budov. Povinnost vlastníků, stavebníků a společenství opatřovat si průkaz už nebude plošná. Povinnost mají vlastníci podle současného zákona plnit postupně, v závislosti na rozloze budov. První termín pro největší budovy byl do letošního 1. ledna, poslední termín je do 1. ledna 2019.
Změna zákona se dotkne i velkých podnikatelů, kteří budou muset nově každé čtyři roky nechat zpracovat energetický audit. Týká se to asi 2150 firem. Ze zákona naopak zmizí ustanovení, podle kterého by uhelné elektrárny, které vyrábějí pouze elektřinu bez tepla a nesplňují požadavky na minimální účinnost spalování, musely od letoška hradit poplatek. Náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc již dříve uvedl, že povinnost uzákoněná před třemi lety je upravena tak, že v praxi by se jí elektrárny dokázaly snadno vyhnout.
Předloha nově upravuje také přijímání Státní energetické koncepce. Stanoví, že koncepce se přijímá na dobu 25 let a musí být v souladu se zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopností hospodářství a sociální přijatelností pro obyvatele. Koncepci bude nadále schvalovat vláda na návrh ministerstva průmyslu a nově ji bude podle zákona předkládat pro informaci Sněmovně a Senátu.