Dohoda s Řeckem podle šéfa euroskupiny v pondělí není možná

\"Od minulého zasedání euroskupiny bylo dosaženo určitého pokroku,\" připustil Dijsselbloem. \"Stále je však zapotřebí vyřešit mnoho otázek, je třeba jít do větší hloubky a do větších podrobností. Takže v pondělí nebude žádná dohoda. Musíme být realističtí,\" dodal.

Eurozóna v únoru souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Silně zadlužená země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.

O situaci dnes telefonicky s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem jednal šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Ve společném prohlášení následně uvedli, že mluvili především o významu reforem trhu práce a penzijního systému. Zdůraznili mimo jiné potřebu vzniku moderního a efektivního systému kolektivního vyjednávání. Konstruktivní jednání by podle nich měla dál pokračovat v rámci bruselské skupiny.

Aténám se zatím nepodařilo s věřiteli na podobě reforem dohodnout. Řecko se proto snaží získat peníze na financování svého provozu a splácení půjček od Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze státního sektoru. Řecký parlament minulý měsíc schválil kontroverzní vládní plán záboru veškeré volné hotovosti na všech stupních státní správy a ve veřejnoprávních institucích, mimo jiné i v nemocnicích a školách.

Náměstek řeckého ministra financí Dimitris Mardas potvrdil, že vláda dnes uhradila MMF splatný dluh 200 milionů eur. Odmítl se však vyjádřit k tomu, jak se Atény vypořádají se splátkou 750 milionů eur, která připadá na 12. května, tedy na příští úterý.

Podle zdrojů agentury Reuters část státní správy a veřejnoprávních institucí odmítá nařízený převod volného hotovosti na centrální banku. Peníze získané tímto způsobem tak údajně zaostávají za plánovanou částkou 2,5 miliardy eur a Atény zřejmě budou muset sáhnout k dalším jednorázovým opatřením, například k zastavení plateb některým dodavatelům.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.

Výměnou za úvěrovou pomoc však v uplynulých letech musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble dnes uvedl, že je chybou vinit z rozpočtových problémů Řecka mezinárodní věřitele, Evropu nebo Německo. \"Řecko řadu let žilo nad své poměry,\" prohlásil. \"Musíme pokračovat v pomoci (Řecku), tato pomoc však musí mít smysl. Pokud se ve finále nic nezmění, poškodí to samotné Řeky,\" dodal.